Seznamte se, ježek bělobřichý jako netradiční domácí mazlíček

Křečci, morčata i osmáci už vás nudí, nebo na ně prostě nemáte dostatek času? Rádi byste nějakého neokoukaného mazlíčka, kterého doma nemá každý druhý? Třeba pro vás bude to pravé ježek bělobřichý. Je to samotář aktivní převážně v noci.

Ježků se doma chová několik druhů. Tím nejrozšířenějším je právě ježek bělobřichý neboli africký trpasličí ježek. Tento ne zrovna tradiční domácí mazlíček, i když čím dál oblíbenější, se v zajetí dožívá až 9 let a váží jen 300 - 700 g. Tento druh je mezi chovateli oblíben zejména kvůli své mírné povaze a celkem snadnému chovu. Snadno totiž zkrotne, bez problému si zvykne na braní do ruky a není nijak kousavý.

Na rozdíl od většiny domácích mazlíků chovaných v kleci či boxu, jako jsou králíci, křečci či morčata, je ježek samotář. Musíte ovšem počítat s tím, že nejvíc aktivní je v noci. Přes den spí a probouzí se až navečer. V dnešní uspěchané době je tak toto nezávislé roztomilé zvířátko ideálním mazlíkem pro pracující. Naopak kvůli noční aktivitě a bodlinám se zas tak úplně nehodí pro děti.

Zatímco někteří ježečci jsou poměrně klidní, jiní jsou schopní celou noc proběhat. Stejně tak se u různých jedinců může lišit i doba buzení. Zatímco jeden se může začít probouzet už kolem šesti odpoledne, jiný bude chrnět až do půlnoci.

Mohlo by vás zarazit, že ježek bělobřichý nehybernuje, jak jste zvyklí u toho, kterého potkáváte v přírodě. Zimní spánek je pro tento africký druh naopak nebezpečný a může končit i smrtí. Další věc, co by vás u tohoto pichlavého mazlíka mohla překvapit, je jeho zvyk házení sliny na záda. Zatím se pořádně neví, proč to vlastně dělá. Souvisí to ale se seznamováním s novými pachy a chutěmi. Nejčastěji to také uvidíte u mláďat. Co vás naopak jistě nepřekvapí, je skulení se do klubíčka, když se ježek cítí ohrožený. Co možná ale nevíte, je, že u toho vrčí, funí a nadskakuje.

V pubertě si s takovým ježkem užijete svoje. Během dospívání několikrát mění bodliny, což je pro něj velmi nepříjemné a bývá při tom taky pěkně protivný. Rapidně zhorší svoje chování, ale po výměně se zas všechno vrátí do normálu.

Pokud se rozhodnete pořídit si domů malého bodlináče, určitě se vyplatí koupit si ježečka s rodokmenem, koneckonců jako u každého zvířete. Jako mazlíček se totiž chová docela krátce a jeho současná populace je téměř z 90 % příbuzensky provázaná. S pářením se tak musí postupovat opatrně, aby se co nejvíce minimalizovala možnost dědičné vady.

Jak už bylo řečeno, ježci jsou nezávislí samotáři. Povahově bývají přirovnáváni ke kočkám. Jsou to nezávislí svobodomyslní tvorečkové, kteří se ale většinou upnou k jednomu člověku, kterému pak bezmezně důvěřují. Tato důvěra je ale velmi křehká a lehce o ni přijdete, třeba jen podáváním léků nebo nějakou neopatrnou manipulací.

Ač je to samotář, je důležité s ježečkem trávit každý den dostatek času. Především pak v mládí, aby si na vás zvykl. Mladému ježkovi je třeba denně připomínat lidskou ruku a kontakt s ní. U starších jedinců už taková potřeba kontaktu není, pokud má vše, co potřebuje. Tedy kvalitní krmivo, kterým jsou kromě hmyzu kočičí granule a kapsičky, dostatek prostoru a hračky k vyžití.

Máte doma ježečka? Jak je to s jeho povahou, opravdu připomíná kočku?

 

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...