Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Za cukrovku může nedostatek inzulínu (hormonu slinivky břišní) nebo neschopnost těla ho efektivně využít (tedy resistence tkání na inzulín). A je jedno, jestli jde o člověka, nebo o zvíře. Při cukrovce se cukr hromadí v krvi a způsobuje tak porušení orgánů a narušení rovnováhy těla. Zvýší se hustota plazmy, což má za následek úbytek tekutin v buňkách a jejich dehydrataci a poškození. Buňky sníží tvorbu bílkovin a následkem je ztráta tělesné hmotnosti, slabost, snížená funkce imunitního systému, zhoršené hojení ran atd. Navíc organismus musí získávat energii z jiných zdrojů, převážně z tuků, a tím se v těle hromadí velké množství odpadních látek.
U psů je cukrovka poměrně častým onemocněním a postihnout může stejně tak i kočky. Například barmské plemeno má k ní větší predispozice, ale onemocnět může jakákoliv kočka. Častěji však cukrovka postihuje kastrované kocoury.
Další aspekty zvyšující riziko vzniku cukrovky u koček jsou vyšší věk, obezita, chronická pankreatitida, metabolické onemocnění nebo zvýšená funkce štítné žlázy. Jak už bylo zmíněno, ve většině případů ale cukrovku způsobuje onemocnění slinivky, jako jsou autoimunitní reakce, zánět nebo nádorové onemocnění.
Příznaky cukrovky pak přicházejí pozvolna. Pravděpodobně si nejdříve všimnete zvýšeného příjmu tekutin a s tím spojeného i častějšího močení. Následně začne kočička hubnout, ačkoli z misky bude stále ubývat stejně, ne-li víc. V pokročilejším stádiu může přijít onemocnění kůže nebo močových cest. Zbystřete i při nezvyklé únavě zvířátka a obtížnějším dýchání.
Pokud budete příznaky déle ignorovat, nebo si jich prostě nevšimnete (třeba u venkovních koček to bývá složitější), nemoc se rozvine do konečného stádia. Zvíře postupně oslepne, bude trpět zvracením, nechutenstvím, apatií, dehydratací a může přijít i šok a smrt. Proto pokud máte u kočičího parťáka na cukrovku podezření, nechejte si raději své obavy vyvrátit odběrem krve nebo prokázáním cukru v moči.
Při neléčení, vynechání jídla nebo před zjištěním ideální dávky inzulínu může u kočky dojít k hypoglykemii, tedy nedostatku cukru v krvi (resp. nadbytku inzulínu). Poznáte ji neklidem zvířete, které může mít problémy s pohybem nebo upadat do bezvědomí. V takovém okamžiku musíme kočičce poskytnout první pomoc doplněním cukru. Pokud je schopná a ochotná žrát, stačí ji podsunout misku. V opačném případě vložíme do tlamičky cukr (ideálně třeba hroznový) a pokud už není schopná ani polykat, mezi zuby nebo pod jazyk vetřeme rozpuštěný cukr nebo sirup. Až se stav chlupáče zlepší, je vhodné mu dát něco k jídlu, aby se hladina cukru srovnala.
Léčba cukrovky je doživotní, stejně jako u lidí. Skládá se z diety a píchání inzulínu. Dnes už ale na trhu naštěstí najdete dietní granule pro diabetiky a vyrábějí se pro ně dokonce i pamlsky. Takže i mazlík s touto chorobou může mít při správné péči život téměř jako ostatní.
Máte zkušenost s kočičím cukrovkářem? Jak to zvládáte vy i chlupáč?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
