Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Než mi došlo, že ji zkrátka nedokážu uhlídat, otrávila se. Když jsme večer přišly z procházky, chovala se normálně, ale asi po dvou hodinách jsem si všimla, že má úplně nepřítomný pohled. Zorničky se jí roztáhly tak, že z její hnědé duhovky byl vidět jen asi milimetr, hlavičkou kývala ze strany na stranu jako ty figurky psíků, které se dávají pro pobavení za okno do auta, tlamičku měla otevřenou a bradu mokrou od slin. Uši sice držela nahoře a vrtěla ocasem, ale při chůzi se kymácela a nožičky se jí rozjížděly do stran, když se zastavila.
Zkusila jsem, jestli má chuť k jídlu. Samozřejmě měla, jídlo prostě miluje za každého stavu. Dala jsem jí kousek masa, pár granulí a řekla jsem si, že počkám, jestli se z toho vyspí. Druhý den ráno sice čile vyskočila z postele, ale pořád měla zpomalené reflexy a byla malátná. Chtěla jsem ji pohladit po hlavě, pomalu jsem natahovala ruku a Kulajda si jí všimla, až když ji měla nějakých deset centimetrů před očima. Leknutím sebou cukla.
To už jsem neváhala a okamžitě jsem ji vzala k veterináři. Posvítil jí do očí, uznal, že má velmi zpomalené reakce a že je něčím intoxikovaná. Píchl jí hned tři injekce, ta třetí očividně hodně bolela, ale i tak byla Kulajda hodná a klidná.
„Proč jste s ní nepřišla hned včera?“ ptal se překvapeně.
„No, víte, já jsem si toho všimla až v jedenáct večer…“
„To jsou akorát výmluvy, to říká každej,“ nenechal mě pan doktor dokončit větu a o něco méně rozčileně dodal: „Příště běžte hned na pohotovost. Víte, že v Praze je víc ambulancí pro zvířata než pro lidi?“
„Cože?“ žasla jsem a v duchu si poznamenala, že o tom musím zjistit víc (a samozřejmě vám to sem musím co nejdřív napsat).
„Jojo, je to tak. Tušíte, jak se jí to stalo? Nemohla sníst doma nějaký prášky? No jen se přiznejte,“ vyzývá mě přátelsky.
„Snad jedině Ibalgin, ten ležel na stole, ale…“
„Ne, to by hned zvracela, to není ono,“ zarazil mě doktor.
„Nic dalšího mě nenapadá. Myslíte, že mohla sníst něco otrávenýho?“
„To se moc nestává. Lidi s tim dost plašej, ale jen málokdo je tak zvrácenej, aby kladl otrávený kusy masa po městě, aby zabíjel zvířata. Mnohem častějš ten pes olízne nějakej postřik na trávníku nebo sní mršinu, ve který už můžou bejt bakteriální toxiny. Nebo třeba stačí, aby si někdo položil nákupní tašku na zem a vytek mu z ní nějakej čisticí prostředek, třeba Savo. Některý psi milujou Savo, na to bacha. Náhoda je blbec. Takže já vám dám prášky, ty jí pomůžou zbavit se zbytků toxickejch látek. Kolik jí dám… ta váží tak 5 kilo, žejo?“
„Ne, teď má něco přes sedm kil,“ přiznala jsem potupně a zmínila dietu.
„Jo?“ vedl mě překvapený veterinář k váze. „Ajo, tak to jsem ji podcenil. Do zejtřka ji ale nekrmte, tím by se ty nebezpečný látky mohly dostat hloubějc do těla. Dávala jste jí od tý doby jídlo?“
„Ano,“ špitla jsem. Já hloupá jsem si myslela, že jí tím dokonce pomůžu!
„A zvracela? Měla průjem?“
„Ne, od včerejška nic nedělala.“
„Dobře, tak už jí nic nedávejte. Zejtra přijďte na kontrolu a zkuste přinýst trochu první moči, když se vám to povede, ale nutný to není.“
Odešla jsem domů podstatně klidnější – myslím, že to dobře dopadne. Samozřejmě vám co nejdřív napíšu, jak Kulajdina léčba probíhala.
V čase dovolených se řada chovatelů domácích mazlíčků potýká s otázkou, kdo se o jejich kamaráda postará v době, kdy budou pryč. Ne vždy je totiž možné vzít svého zvířecího parťáka s sebou. Naštěstí existuje celá řada možností, jak zajistit svému...
Po dlouhém čekání konečně přichází čas, kdy nás příroda přímo láká ven. Využijte toto období k objevování nových společných aktivit, které můžete podnikat s vaším pejskem.
„ Na výstavy psů jezdím více než 30 let, a proto mi už vše připadá tak nějak automatické a samozřejmé. Často se ale setkávám s dotazy nováčků, kteří neví, co je čeká, a je to pro ně krok do neznáma ,“ říká Klára Miketová, která se kromě jiného...
Jde vám hlava kolem z toho, co všechno musíte své štěně naučit? Nebojte, nejste v tom sami, většina novopečených páníčků neví, co dřív: seznámit pejska s novým domovem, naučit ho na venčení, nezapomenout na socializaci a základní povely. Na seznamu...
Na léto se všichni těší. Teplé dny, koupání a příroda. S teplým počasím ale nepřichází jen spousta radostí, bohužel se i zvyšuje výskyt parazitů, které si váš mazel může nepozorovaně přinést domů. Zopakujte si, jak se proti těmto černým pasažérům...
Dlouhé dny a teplé počasí přímo lákají k trávení co nejvíce času venku společně s přáteli a především po boku svého psího parťáka. Pokud milujete dlouhé procházky, možná se nadchnete i pro dogtrekking. Znáte tento vytrvalostní sport, který nevyžaduje...
Králíčci jsou ideálním domácím mazlíčkem nejen do bytu. Nezaberou příliš mnoho místa, jsou hraví a roztomilí a péče o ně není tolik časově náročná jako například o psy. Pro svou trpělivou a přátelskou povahu jsou navíc ideálním prvním mazlíčkem pro...
„Ne, raději zůstanu doma!“ I tak si můžeme vyložit mňoukání a projevy stresu jako reakci na vytaženou přepravku. Většina majitelů koček si tak nedokáže představit svět, ve kterém cestování s kočkou probíhá v pohodě a bez větších nepříjemností....
Uvažujete o tom, že do rodiny přivedete nového čtyřnohého člena? Pes do domácnosti přinese spoustu radosti, nové energie a nových zážitků. Je to ale také velká zodpovědnost a společné soužití může ovlivnit také správný výběr plemene. Každý pejsek je...
Spoustu zábavy a radosti z pohybu, ale také disciplína a náročný trénink. To jsou agility, asi nejoblíbenější psí disciplína vhodná pro všechny zvídavé a aktivní pejsky. Máte soutěživého ducha a uvažujete, že se sportem začnete? Na to, co všechno...
Máte čistě domácí kočku a rádi byste jí dopřáli i trochu venkovního světa? Pokud bydlíte v bytě, možná jste už zvažovali, že zkusíte kočku vzít na vodítku ven. Přestože kočky venek většinou milují, venčení na vodítku pro ně může být nepříjemným...
Bezpodmínečnou lásku, oddanou společnost a nekonečný zdroj zábavy. To vše nabízí život se psem a většina milovníků psů proto ví, že se psem je život lepší. Věděli jste, že společnost čtyřnohého parťáka může zlepšit také vaše zdraví?