To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Kersko je částí obce Hradištko u Nymburka. Jde o malebnou a klidnou osadu, známou především díky českému spisovateli Bohumilu Hrabalovi, který tu měl chatu a situoval sem i své povídky Slavnosti sněženek (stejnojmenný film se zde i natáčel). Společnost mu tu dělalo asi 25 polodivokých koček. Dle místních do Kerska jezdil každé ráno autobusem s taškou plnou buřtů a vnitřností pro své čtyřnohé společníky. Kočky na něj na zastávce už čekaly a doprovázely ho k chatě. Proto dnes, na zastávce Hrabalova, kde spisovatel vystupoval, najdete dvě dřevěné kočky v nadživotní velikosti. O tom, jak moc měl kočky rád, vypovídá i jeho dřevěná socha na nymburském náměstí, kde sedí na lavičce se dvěma kočkami a hromadou knih.
17. května 2014 byla v Kersku na jeho počest slavnostně otevřena Naučná stezka Bohumila Hrabala. Provede vás jeho oblíbenými místy, dozvíte se mnoho o lese i spisovatelově životě a cestou jistě narazíte i na nějakou tu kočku. V tom případě si můžete být skoro jistí, že jde o jednoho z potomků Hrabalových koček. Je smutnou pravdou, že je nekastroval a kolonie divokých koček tak zde žije dodnes. Cestou doporučuji zastavit se v Hájence, kde si i dnes můžete objednat legendárního kance se šípkovou omáčkou nebo se zelím.
Jednou ze zastávek stezky je i Lesní ateliér Kuba, kde se pravidelně koná slavnost Hrabalovo Kersko. Hlavně tu ale najdete originální keramiku vytáčenou na hrnčířském kruhu, především pak figurky koček. Díky Hrabalovi jsou totiž s Kerskem stejně neoddělitelně spojeny i tyto mystické bytosti. V roce 2009 byl dokonce keramickým kočkám z Kerska udělen certifikát Regionální produkt Polabí. Jsou to opravdu moc hezké kousky, co jistě uchvátí každého milovníka koček.
Návštěvu stezky a Kerska obecně doporučuji všem, nejen kočkomilům. Své si tu najdou cyklisté, houbaři i milovníci přírody. Chatová osada ukrytá v lese je totiž nejen pro místní kočky oázou klidu. Jistě si tu užijete i canicross nebo bikejoring. Pokud tedy váš pes nestartuje po kočkách, to by se výlet mohl rychle zvrhnout v nechtěnou honěnou.
Byli jste už někdy v Kersku? A potkali jste nějakého toho kočičího osadníka?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
