Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Drbání, krvavé skvrnky na kůži a vykousaná srst? Pokud jste si něčeho takového všimli u vašeho potkana, pravděpodobně má některého z parazitů, kteří žijí v potkaní kůži. Co s tím lze dělat a jak to lze léčit?
Přestože občas dělám “dočasku”, považuji se stále za potkaního chovatele-začátečníka. V dočasné péči u mě začátkem tohoto roku skončila bílá “laboratorní” potkanice. U Běluše, jak jsem ji příznačně začala oslovovat, jsem si všimla, že si nadměrně olizuje srst. Věděla jsem, že potkani jsou velmi čistotní. Ale až tak moc? Vyhodnotila jsem to jako svoji nedostatečnou znalost potkanů a dále jsem tomu nepřikládala pozornost.
Když se k častému olizování přidalo i drbání a vykusování srsti, řekla jsem si, že je tady něco špatně. Kdysi jsem slyšela o tom, že se potkani sebepoškozují. Že by tedy úzkost a smutek? Stejně jako někteří pejsci trpí separační úzkostí, pomyslela jsem si, že ji mohou trpět i drobní hlodavci (i když ne v pravém slova smyslu, jak je tento termín odborně používán). Přeci jen jsou potkani pároví hlodavci.
To, že to mohou být i parazité, mi řekla až kamarádka-veterinářka, které jsem volala o radu. Jde prý o takzvané ektoparazity, tedy parazity žijící na kůži potkanů. Patří sem nejen vši a všenky, ale také například svrab. Potkani je většinou chytí již ve zverimexu. Mohou se dostat i do podestýlky. To mě trochu vylekalo. Ještě víc mě ale vylekalo, když se Běluši v místě, kde si vykusuje srst, objevily krvavé flíčky a stroupky. Nic už jsem nenechala náhodě a začala jsem s domácí léčbou.
Co udělat, když zjistíte, že má váš potkan kožní parazity? V první řadě se ujistěte, že diagnóza správná. Nejčastěji se prý tento kožní neřád objevuje za ušima, kolem hlavy a mezi lopatkami, může ale být i na tlapkách. Pokud si tedy všimnete něčeho podezřelého, vyfoťte to a pošlete vašemu veterináři, abyste zbytečně nestresovali myšáka výletem na veterinu. Porovnat to můžete i s fotkami, které sdílejí další potkaní chovatelé na diskuzních fórech. Pokud chcete 100% jistotu, veterinář odebere vzorek kůže, takzvaný seškrab.
Léčba není ve většině případů náročná. Kamarádka mi doporučila, ať koupím v lékárně antiparazitika, např. Stronghold (pro koťata a štěňata do 2 kg). Připravte se, že si trochu připlatíte. Většinou se cena pohybuje od několika set korun přibližně do tisíce korun. Antiparazitika se nanáší mezi lopatky. U některých je potřeba aplikaci opakovat. O tom se poraďte s veterinářem alespoň telefonicky. Obvyklá doporučovaná délka léčby je 7 až 10 dní. V případě kožního svrabu (ještě existuje svrab ušní) je dobré poraněné místo ošetřit například dezinfekcí Betadine.
To, co je určitě nezbytné, je asanace klece a veškerého vybavení, které nechcete vyhodit (raději bych úplně vyměnila podestýlku za jiné balení, stejně tak krmivo). Vedle nějaké šetrné dezinfekce můžete použít i ocet k vyčištění klece. Vyměňte i veškeré látky, tedy i hamaky, případně je vyperte na dostatečnou teplotu (min. 60 stupňů). Vydezinfikujte i všechny hračky.
Pokud jde o blechy, doporučuje se postupovat podobně jako u psů a koček, od kterých je pravděpodobně potkánek chytil. Ošetřete raději celou zvířecí smečku, pokud máte doma pejska a/nebo kočičku. Pořiďte některý z antiparazitních sprejů. Mně se osvědčily přípravky od Frontline. Ovšem za telefonickou radu veterináře nic nedáte ani v tomto případě :).
Jestli máte doma ještě další zvířectvo, ať už psa, kočku, nebo drobného hlodavce, nemusíte se bát přenosu. Většina těchto vnějších potkaních parazitů se drží jen v srsti potkanů. Pravděpodobnost přenosu je minimální.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...