Příběh psa Gobiho. Jak malý pes uběhl ultramaraton
Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé planetě.
O tom, jak se vytvoří silné pouto mezi člověkem a psem, ale také o tom, jak se z neznámého asijského oříška stane ze dne na den jeden z nejznámějších psů planety, by mohl vyprávět běžec Dion Leonard. Ten na světovém ultramaratonovém závodě pouští Gobi (Čína), po které malá fenečka dostala své jméno, z čista jasna druhý den závodu narazil na psí doprovod. Gobi Diona doprovázela přibližně polovinu z celých 250 kilometrů délky trasy. Vzhledem k tomu, že na to nikdy nebyla trénovaná a jejímu malinkému tělu, je to neuvěřitelný výkon.
Podle Leonarda je to navzdory její velikosti velmi houževnatý pejsek s velkým odhodláním. Ačkoli prý byla zpočátku spíše vyjukaná, závodění v ní rozvinulo zdravé sebevědomí, které je potřebné pro spokojený život každého psího chlupáče. Běh z ní udělal úplně jiného psa, říká často do médií její nový majitel. Na druhou stranu se v ní nezapřou geny. S největší pravděpodobností je kříženkou border teriréra, loveckého plemena, které je známé svým neohroženým temperamentem, obecnou čilostí a aktivitou a v neposlední řadě vedle inteligence také obrovskou oddaností a poslušností.
Oddaná láska se projevila hned několikrát, a to jak hned během samotného závodu, tak i krátce po jeho závěru. Gobi si Diona vybrala. Hned první noc následující po dni, kdy se k němu připojila, naprosto přirozeně nakráčela k němu do stanu a lehla si k jeho nohám. Od té doby se stali nerozlučnou dvojkou. Zvrat přišel ve chvíli, kdy se Gobi ztratila poté, co Dion odletěl zpět do Skotska vyřídit potřebné adopční dokumenty a vše kolem převozu psa z Číny do Velké Británie. Pravidla cestování se zvířaty v evropských zemích jsou v tomto ohledu relativně přísná.
Jakmile se vrátil zpět do čínského města Urumqi, kde ji ponechal v dočasné péči, zorganizoval pátrání a Gobi se opět našla. Můžeme říct, že v tomto případě jde asi opravdu o osudové propojení člověka se psem. Město Urumqi má totiž tři miliony obyvatel a šance najít ji byly tedy minimální. Vedle záchrany Gobi běžec Dion uspořádal charitativní sbírku a vybrané prostředky věnoval na opuštěná zvířata a psy v nouzi, čímž opět dojal celý svět.
To, co se v životě Gobi odehrávalo před červnem 2016, kdy se závod uskutečnil, nikdo neví. Dnes je součástí Leonovy rodiny, do které podle jeho slov zapadla naprosto skvěle. V běžcově domácnosti ve skotském Edinburgu žije ještě spolu s kočkou, kterou si Leon pořídil dříve před osudovým setkáním s Gobi. Dnes Gobi Diona doprovází na téměř všech bězích a pravděpodobně je tak nejslavnější psí ultramaratonistkou :).
Pro mě tento příběh přináší hned dvě ponaučení, a proto jsem jej pro vás vybrala. Nikdy nepodceňujte malé psíky co do fyzických výkonů. Jsou totiž nejen skvělí mazlové, ale také velmi šikovní sportovci. A dále - to, že jsou malí velikostí, neznamená, že jsou malí srdcem a láskou, kterou nám dávají. Jsou to naše malé velké psí lásky.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.