Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Míša nastupovala na plac ve druhé dvojici první skupiny poslušností v 6.54, a protože má startovní číslo 4, tedy sudé číslo, šla jako první na dlouhodobé odložení. Výkon Jaguára měl tři zjevná pochybení, a to odložení vestoje z pohybu, kdy udělal nejdříve pár váhavých kroků, a pak i dokonce kus popošel. Při aportech dvakrát méně ochotně pustil činku. Při vysílačce pak v cca třetině zpomalil, rozhlédl se a pak běžel dál. Celkově 85 bodů, je to už všemi závody mazaný profík, tak už bohužel ví, že to může zkusit – a tak to taky zkusil…
Chvíli po Míše, v8.23, měl Víťa Holan obranu. Fantasia udělala vše, jak měla, pracovala s chutí a měla moc pěkné zákusy, ale rozhodčí jí vytkl přestávky při vyštěkání, pozornost při dohlídání a pár dalších detailů – to vše za 90 bodů, s ostatními jsme se shodli, že měla mít tak o bodík, dva více. Ale přesto skvělý výsledek.
Kdo však přítomné na stadionu naprosto nadchnul, byla Pavla Kodrlová, která zachránila švédské organizátory doslova za pět minut dvanáct. Že mají v některých věcech trochu chaos, už jsem si všimla, ale že začnou řešit rezervního psa pro chybějící startovní číslo, o kterém vědí od začátku mistrovství, v noci před tím, než má jít ono startovní číslo na plac, tak to mi nepřijde úplně v pořádku. Nicméně to dobře dopadlo, Pavla a její BOM Escobar Red Vixen situaci nejen zachránili, ale vystřihli poslušnost kvality mistrovství světa a vysloužili si uznalou pochvalu a poděkování rozhodčího.
Martin Plecháček nastupoval na poslušnost v 11.22, a to asi za největší účasti diváků na stadionu. Musím na tomto místě přiznat, že jsem zklamaná z nízké návštěvnosti, ve všední dny byly tribuny skoro prázdné, na sedačkách poskakovaly maximálně tak kafky a sem tam se naparoval havran. Fanouška mimo členy výprav byste tam hledali jen těžko. Dnes konečně pár lidí dorazilo, a Martin jim s Antraxem předvedli téměř bezchybnou poslušnost, které byly odečteny bodíky za neklid a jednou zaujetí pozice těsně před povelem psovoda. I tak je ale 94 bodů nádherných!
Dnešní den měl své super finále večer, kdy Petr Foltyn s Auzzym Ostraryka vybojovali na poslušnosti famózních 96 bodů, což je nejlepší výsledek týmu. Moc mu to přeju a nemůžu se ubránit pocitu lítosti ze včerejších stop, Petr by měl jinak s Auzzym asi úplně jiné umístění, než které bude mít.
Ani Jirku Čejku a jeho Junkera nevyzvedne jeho dnešních 94 bodů za skvělou poslušnost na místa vítězů, ale byl to hezký sportovní výkon a pro tým jsou to bezvadné body. Z mého pohledu byla poslušnost moc hezká, možná bych zvolila na místě psovoda svižnější tempo, aby měl výkon ještě líbivější efekt, ale to je jen můj dojem.
Dnešek byl pro všechny náročný, jsme už unavení, neodpočatí a začínají nám chybět vlastní postele. Nicméně já osobně budu postrádat i celý český tým, sešli jsme se pohodová parta lidí a za celou dobu s nikým nenastal jediný problém. Je ještě čas na bilancování, ale je nám tu spolu fajn – doufám, že to tak vnímají i ostatní.
Zítřek rozhodne – je cca pět lidí, kteří mohou ohrozit Martina. Také jako tým máme určité šance, ale necháme se překvapit. Ráno nás zejména ještě čeká obrana Péti Foltyna v 7.43 a Jirky Čejky v 8.33. A pak už jen budeme čekat a okusovat si nehty nervozitou, jak to komu dopadne…
A pak už ve 22.45 Trelleborg, trajekt společnosti Stena Line a noční plavba do německého Rostocku. Zítra proto tedy už článek nebude, až po víkendu poslední jeden, ale výsledky samozřejmě budu posílat, ať jste v obraze :-)
Draha Mašková, vyčerpaná vedoucí týmu :-)
Když je venku delší dobu počasí pod psa a dlouhé procházky nepřipadají v úvahu, moji chlupáči se pak doma začínají nudit a tropit neplechu. Vždycky se jim snažím vymyslet nějakou domácí aktivitu pro jejich zabavení. Nejlépe se mi osvědčily hlavolamy....
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to...
Stručně řečeno – o dost líp, než my lidé. A kočky dokonce slyší ještě lépe než psi. Ze zkušenosti ale můžu říct, že taky záleží na tom, co a koho chtějí poslouchat . Jak je to u psů?
Nemusíte mít doma malou zoo jako já, abyste se zamýšleli nad případným potomstvem vašeho mazlíka nebo mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste ale neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje psí smečka se například...
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak...
Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes...
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...
Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z...
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena...
Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma...
