20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Kočky jsou záhadná stvoření a většinou se drží svého kamenného výrazu. Je tedy těžší se v nich vyznat než třeba ve psech. Ale ani kočičí “poker face” není dokonalý. I ony mají své způsoby, jak dát emoce najevo.
Už jste se někdy dívali na svou kočku a říkali si, co si asi myslí? Někdy mi přijde, že tato chlupatá stvoření se leckdy baví situací, kdy si nemůžete být jisti, jestli vás milují, nebo vám chtějí vyškrábat oči. Prostě jen sedí a zpovzdálí vás pozorují. Někdy ale svou kamennou tvář neudrží a nechají se strhnout emocemi, nebo je naopak schválně dávají najevo.
A někdy kočky zradí vlastní ocas a prozradí na ně víc, než by chtěly. Víte, proč jím vrtí? Není to tak jednoduché, jak si leckdo myslí. Není to tak, že by pes vrtěl ocasem, když je šťastný, a kočka jím mrskala, když je naštvaná. U obou jde i o způsob, jakým jím vrtí, a důvody mohou být i protikladné. Pokud víme, co máme sledovat, i u kočky nám ocas poslouží jako barometr jejích pocitů, ačkoli není tak expresivním nástrojem jako u psů.
I tak ale za jeho pomoci můžete rozpoznat obrovskou škálu kočičích nálad. A to i z jeho pozice. Má ho volně složený, nebo kolmo postavený? Mrská s ním, nebo jím jen zvolna pohupuje? Pokud svou kočku znáte, jistě už máte nějakou představu o tom, jak při konkrétních náladách kočka svůj ocas používá.
Nehybně položený nebo volně visící ocas znamená naprostou uvolněnost. Vzpřímený ocas značí radost. Ocas do otazníku zas prozrazuje rozvernou náladu. Ocas á la komenická štětka je výhružkou, projevem agrese.
A teď už ke slibovanému vrtění ocasu. Volné plynulé pohyby ocasu ze strany na stranu mohou znamenat spokojenost. Pokud s ním ale lehce pošvihává ze strany na stranu, je v pozoru a radí ostražitost i vám. Například v situaci, kdy zaslechne neznámý nebo podezřelý zvuk.
Jestliže s ocasem kočka trhaně mrská z jedné strany na druhou, znamená to vzrušení (bez rozdílu pozitivní i negativní). V případě, že s ním vyloženě švihá tam a zpátky, je už pěkně rozzlobená. Měli byste se jí raději klidit z cesty. Ve chvíli, kdy při švihání najednou ocas vyletí nahoru, už je pozdě. Značí to totiž brzký útok. Jestli sebou škubá jen špička ocasu, jde u kočky o výhružný postoj. Jedno jediné švihnutí ocasem, často doprovázené i odvrácením hlavy, znamená, že jste pro kočku v podstatě mrtví, a v tom okamžiku s vámi nechce mít absolutně nic společného. Prostě takové kočičí opovržlivé “pche”.
Jak vidíte, ocas je opravdu velmi dobrým ukazatelem rozpoložení, v jakém se kočka právě nachází. Naučili jste se v jeho pohybech u své kočky číst? Máte vypozorovanou další náladu, kterou kočičí ocas dokáže prozradit?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...