Norský lundehund, tedy norský ptačí pes, není ani tak oblíbené plemeno, jako hlavně vzácné. Na celém světě žije jen něco kolem 1500 jedinců. Několik z nich byste našli i u nás v České republice. U toho ale jejich výjimečnost nekončí. Mají i několik abnormálních vlastností, jaké byste u žádného jiného plemene nenašli.
Tito zvláštní psi byli speciálně vyšlechtěni a vychováni k lovu papuchalků a alkounů (vodních ptáků). Z toho důvodu mají několik velmi zvláštních a pro jejich určení i praktických tělesných odchylek. Mají třeba abnormálně ohebný krk, díky čemuž dokáží zvrátit hlavu až na hřbet. Umí také uzavřít zvukovod, aby jim do uší nenatekla voda nebo nenapadala hlína. Jako jediní psi mají také víceprsté tlapky - mají 6 prstů a 8 polštářků. Všechny používali k přidržování se na skalnatých útesech při lovu papuchalků. Díky volnějším vazům v ramenních kloubech zas dokáží roztáhnout nohy natolik, že se hrudníkem opřou o zem.
Všechny tyto tělesné abnormality norskému ptačímu psovi pomáhaly lovit ptáky v jejich norách. Dnes už je ovšem využití tohoto plemene čistě společenské. Chovatelé si velmi cení jejich energického temperamentu, ostražitosti a ochranitelských tendencí, ale i milé a přizpůsobivé povahy. S velkou oblibou hlasitě štěká, takže i když má rád cizí lidi, oni (hlavně sousedé :)) nemusí mít rádi jeho. Přesto je to ale vynikající rodinný pes, společenský a mazlivý. Na zavolání se ochotně vrací a rád pánovi při všem asistuje. Nemá sklony útočit, krom hnízdících ptáků, což je ovšem vzhledem k jeho historii pochopitelné.
Při výchově u norského lundehunda nejlépe funguje vlídné zacházení. Je třeba ho také dostatečně zabavit, aby se nenudil a nezačal se vzpouzet. Je totiž inteligentní, velmi čilý a mazaný. Dokáže být ale i dosti tvrdohlavý a svéhlavý. Ač jde o houževnaté plemeno, které může bez problému žít celoročně venku, rádi tito psi lenoší doma.
Jde o pejsky opravdu malé. Váží kolem 5-7 kilogramů a většinou nepřerostou 38 centimetrů. Už jste měli to štěstí a norského ptačího psa viděli? Jeho fyzické dovednosti jistě stojí za to vidět naživo, jen těžko si lze představit psa, který dělá provaz.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
