Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Na stadionu jsme poprvé na tomto mistrovství usedli do celkem pohodlných sedaček a zhlédli výkon zkušebního psa. Poprvé jsme viděli při práci figuranty, přílišné nadšení sice nevyvolali, ale snad se ukáže jejich volba zástupci Pracovní komise FCI jako správná a přežijí to jak oni, tak všichni psi v pořádku.
Hned po skončení programu na stadionu jsme my s Vaškem Kejřem nabrali tempo a zamířili do hotelu Mercure na poradu vedoucích týmu. Seděli jsme hned v první řadě a vznášeli nespočet dotazů na organizátory i jednotlivé rozhodčí – všichni působili mile, tak snad budou stejně dobře naladěni i v následujících dnech. Trochu nás jen nepotěšila jejich odpověď na otázku, zda může být vedoucí týmu přítomen závěrečnému vyhodnocení výkonu – to když závodník nebude rozumět posudku, tak aby se mohl například včas odvolat. Jejich odpověď byla zamítavá, prý je to někde v pravidlech, ale vlastně toto opravdu nechápu… Ale to hlavní – nalosovala jsem našemu týmu pro večerní losování číslo 22! Mohlo to být vzhledem k počtu 34 zemí i horší, nicméně jsem si stejně vysloužila od Jirky Čejky dotaz (samozřejmě myšlený v hezkém), jestli jsem si umyla před losováním ruce :-). Asi jsem týmu zapomněla sdělit, že já vždycky losuju spíš špatně, ale závodníci to pak vyrovnají a nalosují si skvěle – tak uvidíme :-).
Porada se protáhla na téměř hodinu a půl, takže jsme se s Vaškem vrátili akorát tak přesně, abychom se začali chystat na slavnostní nástup. V podstatě celý tým měl na obličeji namalované nebo nalepené české vlaječky, měli jsme tři velké vlajky a několik malých – prostě dokonalý český fanklub :-), a moc milý byl švédský klučík, který nesl název naší země. Honza Böhm si ho posadil na ramena, a hned tak dojal několik švédských organizátorů :-). Když pak ještě zjistil, že se malý Švéd jmenuje Juhan, tedy česky nejspíš Honza, zasmáli jsme se té náhodě všichni. Nástup byl jako obvykle malinko zdlouhavý, na stadionu v hledišti skoro nikdo nebyl, ale snad nějací fanoušci a zástupci sportovní kynologie ještě dorazí.
Po nástupu jsme šli rovnou na losování a Vašek Kejř při již druhé cestě ten den do hotelu Mercur trousil něco v tom smyslu: „Nohy mě bolej, hlad mám, to mám opravdu za odměnu tohle…“ :-)
A samotné losování? V neskutečně nacpaném sále, kde jsme si neměli kam sednout a seděli buď na stole u zdi, nebo na zemi, si český tým nakonec nalosoval takto:
Martin Plecháček – startovní číslo 16
Míša Kuncová – startovní číslo 4
Víťa Holan – startovní číslo 29
Petr Foltyn – startovní číslo 73
Jirka Čejka – startovní číslo 78
Luděk Šilhavý jakožto divoká karta – startovní číslo 79
Takže jednotlivé disciplíny mají:
Martin Plecháček – A: 11. 9. v 10.30; B: 13. 9. v 11.22; C: 12. 9. v 8.13
Míša Kuncová – A: 11. 9. v 8.00; B: 13. 9. v 6.54; C: 12. 9. ve 12.31
Víťa Holan – A: 11. 9. ve 13. 10; B: 12. 9. v 7.18; C: 13. 9. v 8.23
Petr Foltyn – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 17.29; C: 14. 9. v 7.43
Jirka Čejka – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 18.17; C: 14. 9. v 8.33
Luděk Šilhavý – A: 12. 9. v 15.40; B: 14. 9. v 8.44; C: 11. 9. ve 12.01
Jedeme z kopce, přátelé, více info zase zítra, dopoledne patří stopám Míši, Martina a Víti, v poledne bohužel neuvidím Luďkovi obranu, protože budu se stopaři v terénu, nicméně nějaké info určitě budu mít :-)
Draha Mašková :-)
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...