Tato chlupatá plyšová kulička připomínající plyšového medvídka je oblíbeným malým plemenem u nás i ve světě. Krom vzhledu za to může jistě i jejich milá a přátelská povaha. Nespleťte si ho ale s německým trpasličím špicem!
Pokud máte rádi malé psi, bude pro vás jednoduché si pomeraniana zamilovat. Nejen, že vypadá jako živý plyšový medvídek s milou tváří a pohledem, zapůsobí na vás jistě i svou povahou. Do společenských plemen patří totiž zcela oprávněně, krom svého společenského založení je i velmi milý, veselý a hravý. Jde o silného extroverta, který ovšem má svou důstojnost. Ačkoli ovšem bývají pomeraniani přizpůsobiví, mají sklony k dominanci a na ostatní psi tak mohou být i agresivní.
Pomeranian se jako společník jinak hodí pro lenochy i sportovce. Dokáže celý den prolenošit na gauči, rád ale tráví čas i venku a levou zadní zvládne i celodenní výlet. Kupodivu, přes svůj malý vzrůst, dokáží být pomeraniani i dobrými hlídači. Zatímco ke svým lidem se chovají velmi láskyplně, nezvaní hosté se střetnou s agresí a hlasitým štěkotem. Navíc jsou to ostražití psi, kteří pečlivě sledují svoje okolí. Pro svou inteligenci jsou dobří i ve výchově a výcviku.
Vynikají ovšem ale i v tom, že umějí dostat od svých majitelů vše, co si zamanou, čímž většinou bývá jejich pozornost. Hodně pozornosti si vyžaduje i jejich hustá dlouhá srst, kterou je třeba denně kartáčovat a jednou za měsíc nebo dva zastřihávat.
Tito psi původem z Pomořanska (oblast dnešního pomezí severního Německa a Polska) byli původně využívání jako pastevečtí psi, ačkoli se dnes řadí do trpasličích plemen. Za svou popularitu vděčí především královně Viktorii, která je chovala ve velké oblibě a prý se zasadila i o jejich miniaturizaci. Cílem bylo dosáhnout co nejmenšího a nejchlupatějšího psa, a tak dnes dosahují jen polovičního vzrůstu.
Tento kompaktní elegantní psík dorůstající váhy kolem dvou kil dokáže být skvělým společníkem, se kterým si užijete spoustu legrace. Pro svou urputnost a agresi ale není zcela vhodný pro začátečníky v chovu psů. Klínovitý tvar hlavy spolu s tlamou propůjčuje pomeranianovi liščí vzhled, což se do určité části zrcadlí i v jeho povaze. Důkazem je i jejich vysoce inteligentní výraz.
Patříte mezi ty, které pomeraniani uhranuli? Dokážete říct, jestli vás dostal jejich roztomilý vzhled, anebo zábavná povaha?
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
