My, kočičí milovníci, nemáme koček nikdy dost, a proto se s nimi rádi setkáme i na stránkách knih. Podívejte se na kousky, které by vám podle mě určitě neměly uniknout.
Knihy miluji jen o malinko méně než své zvířecí mazlíky, a proto mi nemůže uniknout příležitost přečíst si něco, kde má chlupáč hlavní roli. Dovolte mi tedy představit vám pár mých nejoblíbenějších knih, ve kterých se setkáte s kočičí postavou.
František Pon a jeho série
Toto je rozhodně můj favorit číslo 1. Manželský pár pod pseudonymem František Pon píše o kočkách a hlavně o životě s nimi. Mimo to společně i malují, a i v této tvůrčí práci dávají největší prostor právě kočkám. V jejich knihách, jako je například Kočky nájem neplatí nebo Kočky to vědí líp, které si sami ilustrují, vám manželé přiblíží život a zkušenosti s jejich čtyřmi kočkami. Popíší vám charaktery jednotlivých koček a radosti i starosti každodenního života s nimi. Můžu říci, že všechny jejich kousky jsem přečetla jedním dechem, jsou napsány tak nějak lidsky, výstižně a velmi čtivě, s laskavým humorem. O tom vypovídá i jejich popis kočičí lásky: “Kočky nejspíš kategorii lásky, tak jak ji vnímáme my, ani neznají. Kočičí láska, chceme-li to tak nazývat, to je trochu dotek, přimhouřené oči, pulsující tlapky, které rytmicky vysunují a skrývají drápky, ale hlavně trpělivá netečnost, s níž s vámi tráví svůj život.” No, myslím, že budu muset vzít jednu z jejich knih opět do rukou :).
Kočičí pověsti od Evy Beranové
Za zmínku jistě stojí i kniha Kočičích pověstí. Tyto báje a povídky o kočičích vílách, divokých kočkoženách, dobrém duchu Mňoukalovi a dalších jistě zaujmou nejen děti, ale i každého milovníka koček. Celá kniha se nese v tomto duchu: “Máme ještě vůbec schopnost vnímat věci a jevy, které zůstávají při letmém pohledu ukryté? Máme čas a chuť se zastavit, oprostit se od všeho a nechat na sebe působit ducha místa, kde se právě nacházíme?” Autorka iilustrátorka knihy se navíc vzdaly honoráře ve prospěch První společnosti za práva koček. Koupí knihy tedy nejen že získáte zajímavé čtení, ale také přispějete na kočičky bez domova.
Lilian Jackson Braun a jeho série Kočka, která...
Kdo má rád detektivky, určitě ho potěší tato série knih, ve kterých při vyšetřování velmi pomáhá siamský kocour Koko. S jejich sháněním to ale nebudete mít jednoduché, po českých vydáních se v knihkupectvích jen zaprášilo, což jistě jen dokazuje jejich kvalitu.
James Joyce - O kočkách a Kodani
Jde o znamenité minidílko, které původně autor poslal v dopise svému vnukovi, stejně jako jeho druhý kočičí počin Kočka a čert. Jsou to jediná dvě díla pro děti od tohoto autora světového formátu. Přečtenou budete mít tuto knihu sice za pár minut, to ale nic nesnižuje na její kvalitě. A pokud máte děti, jistě si užijete společné čtení, které vám ještě zpříjemní ilustrace na každé stránce: “Ehm to asi nepůjde: Běda, nepřivezu ti kočku z Kodaně, v Kodani totiž ani jedna není. Spousty a spousty ryb a kol, to ano, ale kočky ne.”
Cleveland Amory - O kocourovi, který přišel na Vánoce
Tuto knihu bychom mohli stylem přirovnat ke knihám Františka Pona. Autor v nich vypráví o sněhobílém kocourkovi, kterého si přinesl domů na Vánoce, a o jejich společném životě. Dočtete se v ní i o Amoryho práci v organizacích na ochranu zvířat. Podobně jako český manželský pár knihu píše se svérázným humorem. Příběh o tom, jak se i přes počáteční problémy stal s kocourem nerozlučným parťákem, vás jistě zaujme, a v lecčem se třeba i najdete.
Mikeš od Josefa Lady
Mikeše vám asi nemusím dlouze představovat, z dětství ho snad známe všichni. To však ale neznamená, že by to bylo čtení jenom pro děti. Zkuste si vzít tuto knihu opět do rukou a zapojte se znovu do všech taškařic, které černý kocourek v botách spolu se svým kamarádem Pepíkem navyváděli.
A jako bonus přidávám ještě jedno dílo, kde hlavní postavou je sice kočka, jinak ale s tímto druhem jako takovým nemá příběh moc společného. Přesto jde ale o pěkné čtení. V Dalajlamově kočce od Davida Michieho svůj život v klášteře vypráví kocour, kterého se jako kotěte ujal sám Dalajláma. Spíš než o kočky jde však v knize o to, jak najít lásku a štěstí.
Jaká je vaše nejoblíbenější kočičí kniha? Budu ráda za každý tip na dílo, které mi v knihovně zatím chybí :).
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
