Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Ráno jsme celá výprava odjeli na stadion kolem půl deváté, našli své vyhrazené místo na parkování (každý tým má přidělené místo – Češi mají „VIP“ parking mezi tréninkovými hřišti, horší už to asi být nemohlo... ;-) a odebrali se na veterinární přejímku. Z důkladnosti organizátorů byli všichni trochu zaskočeni, nicméně všichni psi prošli bez problémů kontrolou čipu, prohlídkou očí, uší, poslechem srdce, a zejména kontrolou končetin v klidu i za pohybu. Míša Kuncová byla pochválena za svou důmyslnost – že na kontrolu čipu nechala Jaguárovi míček v hubě – neměl rozhodčího se čtečkou čím sežrat, a ten tak byl zjevně potěšen :-).
Po přejímce jsem znovu okusila mírný chaos panující v kanceláři – chtěla jsem pro závodníky katalogy, které předešlý den nebyly, a my je proto měli slíbené na úterý. Opět nic, nevadí... Ani na další mé otázky jsem nedostala příliš uspokojivou odpověď, prý se vše dozvím na poradě vedoucích týmu. OK, tak já si tedy počkám do zítřka – organizátoři jsou všichni bez výjimky neskutečně milí a ochotní, jen mají trochu chaos, což je pochopitelné.
A samotný trénink? Jeho příprava byla alchymie namyšlená do nejmenších detailů, až mě mrazilo při pomyšlení, že se něco nepovede – a když bych to měla ještě ke všemu pokazit já... Naštěstí se nic takového nestalo, tým je skupina profíků, kteří se znají a přesně vědí, kdy má každý co udělat. My pomocníci jsme byli včera při poradě týmu náležitě proškoleni, takže jsme znali scénář průběhu tréninku jako básničku. A zadařilo se! S týmem měl oficiální trénink ještě Luděk Šilhavý, divoká karta jakožto vítěz MS dobrmanů. Včetně něho potrénovali všichni to, co měli v plánu, ze 40 přidělených minut nám zbyly přesně dvě, což nám poskytlo čas na kultivovaný odchod z placu, nemusel nás nikdo vyhánět ani jsme nemuseli zběsile prchat :-).
Po tréninku se většina týmu nalogovala na bezplatnou stadionovou wi-fi, a po několika dnech bez připojení ke světu, a zejména FB, si všichni užívali neomezeného surfování. Prostě absťák je absťák :-) Honza Böhm žadonil ještě o deset minut, když už hrozilo, že se plánuje odjezd... :-).
Zítřek bude ještě zajímavější než dnešek – ve dvě hodiny mne čeká porada vedoucích týmu, ve čtyři je pak ukázka práce figurantů a nástřelák, o půl šesté slavnostní nástup a v sedm losování startovních čísel. Tak nám držte pěsti!
S pozdravem od českého týmu ze Švédska Draha Mašková :-)
Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem...
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...