Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Norská lesní kočka

Toto agilní severské plemeno je oblíbené nejen u nás, ale i ve světě. Dá se říci, že za svou popularitu vděčí své podobě s mainskou mývalí kočkou. Do povědomí chovatelů i veřejnosti se totiž dostaly díky ní.

S mainskou mývalí kočkou nemá norská lesní kočka společný jen vzhled, ale i původ. U obou, podobně jako u tureckých angor, jde o přírodní plemena, tedy vzniklá bez zásahu člověka. Najdeme tu ale i odlišnosti. Norská lesní kočka má například místo hranaté hlavy trojúhelníkovou, na dotyk mastnější a hustší srst a o něco méně vyrovnanou povahu.

Jsou to velké, mohutné kočky s robustním tělem a velkými, silnými tlapkami na vysokých končetinách. Mají dlouhý huňatý ocas, výrazné ušní chomáčky a rysí štětičky.

Původ mají norské lesní kočky zřejmě v tureckých angorách, které na sever dovezli Normané na svých lodích. Jejich srst a stavba těla je dána přirozenou selekcí a vlivem místních krátkosrstých koček. Je jasné, že v tuhých skandinávských zimách měly větší šanci přežít kočky s robustnější stavbou a huňatější srstí. V severských lesích se už ovšem vyskytují od pradávna, spoustu zmínek o nich najdeme už v norských ságách. Jako plemeno ovšem byly uznány až v roce 1977.

Společnost člověka začaly tyto kočky vyhledávat samy, především v zimě, kdy měly potíže s tím sehnat si dostatek potravy. Svou užitečnost prokázaly hubením škodlivé havěti a byly za to také patřičně ceněny, což přetrvává dodnes.

Norské lesní kočky jsou společenské,  inteligentní, tolerantní a klidné. Jsou dost aktivní a hravé a navzdory svému jménu dokáží být spokojené i v bytě. K lidem i dětem se chovají velmi přátelsky a mají rády pozornost. Rády se mazlí a nechávají hladit, ale pokud se jim něco nelíbí, dají to zřetelně najevo. Jsou to neskuteční zvědavci a potřebují mít neustále o všem přehled. Chovají se také dost teritoriálně, proto dva nevykastrovaní kocouři spolu nebudou vycházet nejlépe. Na rozdíl od tulivých siameknorské lesní kočky potřebují dostatek prostoru, aby vedle sebe snesly další kočku.

Charakteristická je pro norské lesní kočky jejich vodoodpudivá, izolující srst, která je chrání před nežádoucímu vlivy počasí. Je přeci jen přizpůsobena deštivému a drsnému klimatu. Z hlediska péče o srst nepotřebují moc pozornosti, protože období línání u nich bývají dost krátká, i když zase intenzivní. Konečná srst se u nich vyvíjí až kolem druhého roku věku. Konečná stavba těla se může vyvíjet dokonce až tři roky nebo i déle.

Kdo touží po velké energické kočce a má na ni dost času, je pro něj norská lesní kočka tou správnou volbou. Péčí o srst sice moc času nestrávíte, o to více vám ho zbude na hraní a mazlení. Máte s tímto plemenem zkušenosti? Jak byste ho charakterizovali?

Související články

Jak snáší zimu pejsek z bytu

Zdá se, že konečně přichází pořádná zima. Ta s sebou ale kromě radovánek ve sněhu přináší také větší riziko onemocnění psa. Člověk by si sice řekl, že pes je přeci zvíře, šelma, která musí v nízkých teplotách přežít, ale to už dnes tak úplně neplatí.

Masové konzervy versus granule

Výživa psa i kočky musí naplnit všechny jejich živinové požadavky. Toho lze většinou dosáhnout za pomoci kompletního suchého krmiva. Je-li kvalitní a vhodně vybrané s ohledem na věk, velikost a aktivitu zvířete, obsahuje veškeré důležité živiny nutné...

Myslivcova práva

Nejednou jsem slyšela o psovi, kterého v lese zastřelil myslivec. Každý z nešťastných páníčků byl přesvědčený, že k zastřelení jeho psa žádný důvod nebyl. Kde je pravda a na koho se v takové situaci obrátit?

Jak přežít novoroční oslavy

Se závěrem roku přichází čas bilancovat a oslavovat, na řadu se tak dostává i zábavná pyrotechnika. Její používání se v posledních letech velmi rozmohlo, ale značné části našich koček a psů bohužel nedělá dobře. Ve veterinární ordinaci se mě proto čím...

Trable s rybou

Vánoce jsou svátky nejen klidu a míru, ale i jídla a pití. Všude se peče, vaří, smaží a naši mazlíčci chodí kolem, čenichají a loudí. Jejich pozornosti samozřejmě neunikne ani česká tradiční vánoční večeře – ryba. Na čichové buňky psů a koček útočí už...

Cukroví rozhodně ne

Vánoce jsou obdobím, kdy navzdory všem informacím o správné výživě významně zvyšujeme podíl cukrů v našem jídelníčku. No, nedejte si tu vanilkový rohlíček, tu čokoládovou pacičku, tu zase kousek něčeho úplně jiného. Na každém kroku nás přitom sledují...

Čokoláda otráví vánoční pohodu

Ačkoli čokoláda je u lidí oblíbeným a v některých směrech i prospěšným pamlskem, na psy působí jako jed. Zejména v období Vánoc bychom na to měli myslet a nenechávat ji volně přístupnou, položenou na stole nebo na jiném pro psa dostupném místě.

Se psem na hory

Chystáte se letos na hory a svého psa samozřejmě berete s sebou? V tom případě si celou dovolenou raději pořádně promyslete. Je s ní spojených pár důležitých věcí, na které není dobré zapomínat.

Maskování je dřina

Vánoce se blíží a s nimi i čas pohody a odlehčených témat na blogu, proto i já pro vás jedno mám. Víte, jak poznáte „gaučáka“? Třeba podle toho, že když se snaží skrýt před nepřítelem, dělá mu to trošku problém.

Tipy na vhodné dárky pro zvířata

O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.