Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Norská lesní kočka

Toto agilní severské plemeno je oblíbené nejen u nás, ale i ve světě. Dá se říci, že za svou popularitu vděčí své podobě s mainskou mývalí kočkou. Do povědomí chovatelů i veřejnosti se totiž dostaly díky ní.

S mainskou mývalí kočkou nemá norská lesní kočka společný jen vzhled, ale i původ. U obou, podobně jako u tureckých angor, jde o přírodní plemena, tedy vzniklá bez zásahu člověka. Najdeme tu ale i odlišnosti. Norská lesní kočka má například místo hranaté hlavy trojúhelníkovou, na dotyk mastnější a hustší srst a o něco méně vyrovnanou povahu.

Jsou to velké, mohutné kočky s robustním tělem a velkými, silnými tlapkami na vysokých končetinách. Mají dlouhý huňatý ocas, výrazné ušní chomáčky a rysí štětičky.

Původ mají norské lesní kočky zřejmě v tureckých angorách, které na sever dovezli Normané na svých lodích. Jejich srst a stavba těla je dána přirozenou selekcí a vlivem místních krátkosrstých koček. Je jasné, že v tuhých skandinávských zimách měly větší šanci přežít kočky s robustnější stavbou a huňatější srstí. V severských lesích se už ovšem vyskytují od pradávna, spoustu zmínek o nich najdeme už v norských ságách. Jako plemeno ovšem byly uznány až v roce 1977.

Společnost člověka začaly tyto kočky vyhledávat samy, především v zimě, kdy měly potíže s tím sehnat si dostatek potravy. Svou užitečnost prokázaly hubením škodlivé havěti a byly za to také patřičně ceněny, což přetrvává dodnes.

Norské lesní kočky jsou společenské,  inteligentní, tolerantní a klidné. Jsou dost aktivní a hravé a navzdory svému jménu dokáží být spokojené i v bytě. K lidem i dětem se chovají velmi přátelsky a mají rády pozornost. Rády se mazlí a nechávají hladit, ale pokud se jim něco nelíbí, dají to zřetelně najevo. Jsou to neskuteční zvědavci a potřebují mít neustále o všem přehled. Chovají se také dost teritoriálně, proto dva nevykastrovaní kocouři spolu nebudou vycházet nejlépe. Na rozdíl od tulivých siameknorské lesní kočky potřebují dostatek prostoru, aby vedle sebe snesly další kočku.

Charakteristická je pro norské lesní kočky jejich vodoodpudivá, izolující srst, která je chrání před nežádoucímu vlivy počasí. Je přeci jen přizpůsobena deštivému a drsnému klimatu. Z hlediska péče o srst nepotřebují moc pozornosti, protože období línání u nich bývají dost krátká, i když zase intenzivní. Konečná srst se u nich vyvíjí až kolem druhého roku věku. Konečná stavba těla se může vyvíjet dokonce až tři roky nebo i déle.

Kdo touží po velké energické kočce a má na ni dost času, je pro něj norská lesní kočka tou správnou volbou. Péčí o srst sice moc času nestrávíte, o to více vám ho zbude na hraní a mazlení. Máte s tímto plemenem zkušenosti? Jak byste ho charakterizovali?

Související články

Jednu kočku nebo dvě? Nad čím se při rozhodování zamyslet

Pokud zatím nemáte kočku ani jednu, je pro vás odpověď na tuhle otázku jednodušší než pro někoho, kdo už doma kočičího kamaráda má. Kočičí odborníci se shodují, že pokud chodíte do práce nebo do školy, je pro společenský život vaší kočky lepší, když má...

Anální žlázky dokáží potrápit

Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho...

Psí důvěra a proč je důležité, aby vám pes věřil

Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli...

Psí neposlušnost nebo nezkušenost páníčků?

Že neposlušný pes může pro svého pána i jeho okolí znamenat nepříjemnosti, na tom se asi shodnou jak pejskaři, tak i ti, kteří žádného chlupáče nikdy neměli. Jenže většina psů, kteří obdrží nálepku “neposlušný”, vlastně problém s poslušností vůbec mít...

Jak komunikovat s hluchým psem?

Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...

Na co myslet, než si pořídíte druhého chlupáče?

První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...

Socializace psa

Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....

Psí osamělost - jak na kňučení, štěkání a vytí

Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...