Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Norská lesní kočka
Toto agilní severské plemeno je oblíbené nejen u nás, ale i ve světě. Dá se říci, že za svou popularitu vděčí své podobě s mainskou mývalí kočkou. Do povědomí chovatelů i veřejnosti se totiž dostaly díky ní.
S mainskou mývalí kočkou nemá norská lesní kočka společný jen vzhled, ale i původ. U obou, podobně jako u tureckých angor, jde o přírodní plemena, tedy vzniklá bez zásahu člověka. Najdeme tu ale i odlišnosti. Norská lesní kočka má například místo hranaté hlavy trojúhelníkovou, na dotyk mastnější a hustší srst a o něco méně vyrovnanou povahu.
Jsou to velké, mohutné kočky s robustním tělem a velkými, silnými tlapkami na vysokých končetinách. Mají dlouhý huňatý ocas, výrazné ušní chomáčky a rysí štětičky.
Původ mají norské lesní kočky zřejmě v tureckých angorách, které na sever dovezli Normané na svých lodích. Jejich srst a stavba těla je dána přirozenou selekcí a vlivem místních krátkosrstých koček. Je jasné, že v tuhých skandinávských zimách měly větší šanci přežít kočky s robustnější stavbou a huňatější srstí. V severských lesích se už ovšem vyskytují od pradávna, spoustu zmínek o nich najdeme už v norských ságách. Jako plemeno ovšem byly uznány až v roce 1977.
Společnost člověka začaly tyto kočky vyhledávat samy, především v zimě, kdy měly potíže s tím sehnat si dostatek potravy. Svou užitečnost prokázaly hubením škodlivé havěti a byly za to také patřičně ceněny, což přetrvává dodnes.
Norské lesní kočky jsou společenské, inteligentní, tolerantní a klidné. Jsou dost aktivní a hravé a navzdory svému jménu dokáží být spokojené i v bytě. K lidem i dětem se chovají velmi přátelsky a mají rády pozornost. Rády se mazlí a nechávají hladit, ale pokud se jim něco nelíbí, dají to zřetelně najevo. Jsou to neskuteční zvědavci a potřebují mít neustále o všem přehled. Chovají se také dost teritoriálně, proto dva nevykastrovaní kocouři spolu nebudou vycházet nejlépe. Na rozdíl od tulivých siameknorské lesní kočky potřebují dostatek prostoru, aby vedle sebe snesly další kočku.
Charakteristická je pro norské lesní kočky jejich vodoodpudivá, izolující srst, která je chrání před nežádoucímu vlivy počasí. Je přeci jen přizpůsobena deštivému a drsnému klimatu. Z hlediska péče o srst nepotřebují moc pozornosti, protože období línání u nich bývají dost krátká, i když zase intenzivní. Konečná srst se u nich vyvíjí až kolem druhého roku věku. Konečná stavba těla se může vyvíjet dokonce až tři roky nebo i déle.
Kdo touží po velké energické kočce a má na ni dost času, je pro něj norská lesní kočka tou správnou volbou. Péčí o srst sice moc času nestrávíte, o to více vám ho zbude na hraní a mazlení. Máte s tímto plemenem zkušenosti? Jak byste ho charakterizovali?
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...
Milujete kočky, máte rádi tropy a ještě nevíte, kam letos pojedete na dovolenou? Pak čtěte pozorně, mám pro vás tip, který vás skoro jistě nadchne tak jako mě!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...
Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.
Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.
Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...