Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Na stadionu jsem v kanceláři závodu předala průkazy původu, výkonnostní knížky a dárky a pak jsme si šli obhlédnout stadion – protože včera, kdy jsme u něho byli poprvé, se ještě nedalo jít dovnitř. Dnes už byly postavené makety, na svém místě stály i překážka a áčko a probíhalo zaměřování placu. Stadion v Malmö, kde se mistrovství koná, je obrovský, má kapacitu 30 000 lidí a byl postavený v roce 1958, což je už i trochu vidět :-), ale plac je krásný. Jen jsem zvědavá, jaká bude návštěvnost a jak budou ty obrovské tribuny zaplněné – určitě to na fotkách budete moci vidět :-). Zajímavostí dneška je pro mne informace, že meeting point na stopy je 40 km od Malmö, máme GPS kódy a adresu, takže se tam každý závodník musí nějak dostat...
A jinak? Dnes dopoledne jsme se fotili, děkujeme za Brit-dárky :-), se kterými jsme si vyhráli, a tak vzniklo pár funky fotek – kluci v týmu jsou rodilí komici, takže to nebyl až zas takový problém :-).
Dnes večer čekáme slovenský tým, a určitě posedíme jako jedna rodina, stejně jako to fungovalo na letošním Mistrovství světa stopařů v německé Oberdorle, Češi a Slováci zcela přirozeně utvořili jeden tým a nemělo to chybu! Tímto zdravím českou stopařskou reprezentaci Irču Zemanovou a Táňu Buriánovou a za Slovensko Evku Panákovou a Juru Linharta!
Mějte se všichni krásně a pár řádků zase zítra – ráno vyrážíme v 8.30 na veterinární přejímku, abychom měli vše v klidu vyřízené a byli připravení na oficiální trénink v 10.20. Více se dozvíte zítra :-)
Draha Mašková, vedoucí týmu
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
