Deset faktů o vzteklině, které by vám neměly uniknout
Vzteklina není v Česku běžná, ve světě ale představuje velké zdravotní riziko. Podle dostupných dat za loňský rok se situace příliš nezlepšila a některé případy nákazy zvířat tímto onemocněním se nedávno objevily i u nás. Co bychom jako majitelé domácích mazlíčků měli o vzteklině vědět?
Poprvé jsem o vzteklině, tak jako řada z vás, slyšela už jako dítě ve škole. Zafixovala jsem si to, že se vyskytuje u lišek a netopýru, naši psí chlupáči se proti ní pravidelně očkují a že v případě nákazy může být (smrtelně) nebezpečná i pro člověka. Pak jakoby na nějaký čas zmizela z mého povědomí či pozornosti. Dnes se s ní setkávám především během svých cest po světě. V řadě zemí totiž není na vzteklinou nakažené psisko tak těžké narazit. Vzteklinu si nemusíte vy nebo váš psí mazlík přivézt jen z cest, do Česka se může dostat i v důsledku nekalého obchodu se zvířaty.
Pokud jste vyrůstali na venkově, určitě si dobře pamatujete hlášení místního rozhlasu o hromadných očkováních. Tato povinnost majitelů psů, která platí už více jak padesát let, stále trvá, i když Česká republika se u tohoto onemocnění řadí k zemím s minimálním výskytem. Ve světě je ale situace úplně jiná - na vzteklinu tu živé bytosti umírají každých pár minut. Některé země v reakci na zvyšující se výskyt reagují zaváděním nejrůznějších omezení na cestování se zvířaty, např. karantén na letištích a podobně. Monitoring zavlečení nákazy zpřísnila i Česká veterinární správa.
To vše mě přimělo k tomu sepsat dnešní článek s deseti fakty, které by vám o vzteklině neměly uniknout.
Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému. Ročně je proti podezření na vzteklinu očkováno 15 milionů lidí po celém světě.
Přes nejmodernější technologie a znalosti v oblasti medicíny se nákaza nedá po testech 100% vyvrátit, ale ani potvrdit.
Mezi její hlavní projevy patří především změny chování jako podrážděnost a agresivita. Existují dva typy nákazy. První typ nákazy se projevuje zmíněnou zuřivostí. Druhý je více latentní, jedná se o takzvanou tichou vzteklinu. Zvýší se také citlivost na světlo, pes může začít vyhledávat tmavé kouty. Může také přestat, nebo naopak začít žrát jinak.
Onemocnění se rozvíjí ve třech etapách. V konečné fázi se objevují paralyzující křeče. Vzteklina není léčitelná a ve většině případů je i smrtelná. V případě včasného zásahu, než se projeví klinické symptomy, je ovšem naděje na přežití velká.
Příznaky se zpravidla neobjevují hned. Což způsobuje problém především u rozpoznání onemocnění u domácích mazlíčků a tedy i oddálení včasné pomoci. Může to trvat od několika týdnů až po několik měsíců, dokonce i rok.
Zatímco ve vyspělých zemích jsou nejčastějšími přenašeči divoká zvířata, v rozvojových zemích jsou to podle údajů Světové zdravotnické organizace psi (až v 95 % případů).
Existují různé druhy vztekliny. Celosvětově rozšířená je vzteklina psí. U nás se vyskytovala i vzteklina lišek (obecných). Od 90. letech se řadíme mezi země bez výskytu tohoto onemocnění.
To, že se vzteklina nejčastěji přenáší pokousáním od nakaženého jedince, je zažitý mýtus. K přenosu může dojít i pouhým olíznutím místa s oslabenou vrstvou kůže, např. rozbité koleno. Někdy stačí jen drobná záděrka. Přenáší se slinami. V případě podezření, že váš pes přišel do kontaktu s nákazou, vyhledejte okamžitě veterináře.
V našich podmínkách se pes může nejčastěji nakazit od jiných psů, často dovezených do ČR nelegálně ze zemí, kde se vzteklina vyskytuje. V minulosti se jednalo například o Rumunsko. Nejvíce ohrožená jsou štěňata. Vzteklina neohrožuje jen psy, ale i kočky.
Pes žijící doma, který se nepohybuje mezi domácími zvířaty, chytne snáze psinku, která pro něj v našem prostředí může být větším rizikem než vzteklina. Někteří veterináři proto doporučují takzvané kombinované očkování vztekliny s DHPPi (D = psinka (distemper), H (A) = infekční zánět jater + laryngotracheitida (hepatitis, adenovirus), P = parvoviróza, Pi = parainfluenza).
Z uvedených faktů může člověka až mrazit. Přesto se ve svém okolí setkávám s chovateli psů, kteří očkování svých psů zanedbávají. Pokuta takovému majiteli ovšem hrozí až v případě, že by pes někoho pokousal a ukázalo se, že není schopný očkování doložit.
Necháváte svého psa očkovat proti vzteklině pravidelně?
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...
Milujete kočky, máte rádi tropy a ještě nevíte, kam letos pojedete na dovolenou? Pak čtěte pozorně, mám pro vás tip, který vás skoro jistě nadchne tak jako mě!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...
Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.
Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.
Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...