5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Znám psy, kteří jako by se pro focení narodili. Sami se vám postaví na dobré místo, nasadí úsměv a možná ani nemrkají, dokud necvakne spoušť. K dokonalosti už jim chybí snad jen, aby si po vyfocení zkontrolovali výslednou fotku a případně si upravili pár chlupů podivně jim trčících na zádech. Naštěstí mezi ně patří i ten můj (proto ho tak často vídáte třeba na Facebooku Britu). Znám ale i jejich pravý opak…

1) Psi, kteří se fotit prostě nechtějí

Neustále se podivně tváří, vrčí nebo si jednoduše odejdou, kdykoli se jim zachce. Takové případy můžete zaujmout hračkou nebo pamlskem. Vůbec nejlepší, a to nejen pro focení, se mi ale zdá naučit je pořádně povel zůstaň. Jenže co když se i přesto tváři jako blbečci? Obraťte jejich výraz ve výhodu! I po letech vás jistě rozesměje album s názvem Tisíc a jeden výraz mého psa, nebo naopak Jeden a ten samý výraz mého psa na tisíci míst :)

2) Štěňátka

Všichni milují fotky štěnátek! Jsou roztomilá, mrňavá a často vypadají spíš jako plyšák než skutečný pes, který z nich jednou vyroste. Ale to focení… Jednou jsem fotil trochu odrostlejší štěně. Bylo po dešti a štěně se za svůj krátký život očividně naučilo jen jedinou věc: Když si před něj někdo lehl, začalo utíkat co možná největší rychlostí tak daleko, jak to jen šlo, a nakonec se schovalo. Výsledkem mého snažení byla spousta fotek utíkajícího ocásku. Měj trpělivost, říkal jsem si, jednou se určitě unaví… Ale ono ne a ne. V takových situacích vám nezbývá než čekat nebo někoho požádat o asistenci. Opět pomůže zaujmout štěně třeba psí dobrotou. Vy se pak jen nenápadně připlížíte „na dostřel“ a rychle cvaknete. A když se ani to nepodaří, dejte páníčkovi do jedné ruky jeho štěně, do druhé plyšovou hračku a foťte je společně. Můžete si pak třeba zahrát hru najdi 10 rozdílů.

3) Psi tak zarostlí, že vypadají, jako by ani neměli oči

Všichni dobře znáte psí pohled, ty psí oči, které na fotce zaujmou nejčastěji. Jak si ale při focení poradit se psem tak chlupatým, že snad ani nemůže vidět, kam běží? Snadným řešením jsou samozřejmě různé sponky či gumičky. A když chcete, aby měl pes trošku divočejší vzhled, musíte se spokojit s náhodou a trpělivostí. Buďte rychlí a ve střehu. Dříve nebo později se oklepe nebo natočí hlavu a vy budete u toho! Nebojte, ten moment jednou určitě přijde ;)

4) Psi, kteří nejsou v nejlepší kondici

Vždycky je snazší pořídit krásný snímek psa ve skvělé kondici. Když je načesaný a vyzařuje z něj energie, jde to skoro samo. Jenomže hezkou fotku si zaslouží i ti starší, pohublí, vykrmení nebo třeba nemocní. Se psími staříky ještě není takový problém. Když se rádi vyvalují na kanapi, proč je nevyfotit přímo tam? Vždyť jsou tak nejspokojenější. Nebo si můžete pohrát s perspektivou, s úhlem pohledu, se světlem… Například záběr z podhledu opticky protáhne nohy a obézní pes bude rázem vypadat hubenější. Pohled shora zase schová nejednu bílou bradu nebo předkus. Na každém psovi je něco krásného, pokuste se jeho kouzlo najít a zvýraznit.

5) Celí černí a celí bílí

Spousta lidí vám řekne, že nejsložitější je fotit čistě černého nebo bílého psa. Snahy o vyfocení takto zbarvených psů nezřídka končí jednobarevným flekem ozdobeným pouze dvěma očima. I s tím se ale dá pracovat. Chce to mít jen trochu cviku a znát pár technických pravidel – což my už zvládáme, že? ;) A co si budeme povídat, schopnost upravovat fotky v počítači také není na škodu. Neexistuje žádná univerzální rada. Zkrátka si nastavte fotoaparát tak, abyste měli dostatek, ale ne přebytek světla, a snažte se vybrat vhodné pozadí, aby s ním pes nesplýval, ale zároveň nebylo moc kontrastní (třeba pes ve stínu a za ním louka ozářená sluncem).

A nakonec moje oblíbená rada na závěr – chce to zkoušet a zkoušet a zkoušet :) Takže foťte a klidně se mě na cokoli ptejte na facebookových stránkách Britu.

 

Související články

Jak pomoct kočkám přečkat letní vedra?

Představte si, že přes léto nosíte stejně huňatý kožíšek jako naši kočičí parťáci. Ačkoli se jedná o jejich chloubu, v parnech posledních týdnů jim to vůbec nezávidím. Při pohledu na naše dvě kočičky jsem začala přemýšlet, jak jim pomoct přečkat léto.

Dogtrekking

Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální...

Pes na horách

Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci...

Hlodavec chalupář

Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když...

Soužití koček a psů - tipy pro vzájemné seznamování

V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném...

Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat

Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete...

Pozor na úpal

Léto, to je období krásných slunečních dní spojených se spousty odpolední strávených s mým chlupáčem u vody nebo na procházce v lese. Stejně jako pro člověka, může se i pro psa stát slunce nemilým společníkem. V těchto dnech je opravdu potřeba dávat...

Riziko přehřátí zvířete

Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...

Udržte si přírodu na uzdě

Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je...

Jako psi a kočky

Jak vychází psi s kočkami a jak kočky se psy? Z vlastní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně říct, že by se nesnesli, ale ani potvrdit, že by se z nich ve všech případech časem stali nejlepšími kamarády. Jde je harmonickému vztahu naučit? A jak to máte...

Kdo si hraje, nezlobí

Končí školní rok a začínají letní prázdniny. Chaos běžného roku na chvíli ustává a všichni jsou o něco více uvolněnější. Mne se bohužel letní prázdniny už přímo nedotýkají, ale léto a chuť se bavit mi zůstává a stejně tak mému pesanovi. A jaká zábava...

Netradiční domácí mazlíček - to je kapybara

Také si říkáte, o co jde? No přeci o kapybaru - největšího žijícího hlodavce, který se však zároveň stává oblíbeným, i když trochu netradičním domácím zvířetem. Je vedro, a proto jsem se teď hodně věnovala vodním tématům. A u vody zůstaneme i...