Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost člověku. Oproti německému ovčákovi má tento pes daleko tužší kořínek.
Československý vlčák je pes, se kterým se rozhodně nebudete nudit. Jejich majitelé říkají, že s nimi často zažijí velká dobrodružství. Jsou to uhrančivá zvířata a vlčí předci se v nich rozhodně nezapřou. Pro všechny jedince je typická svéráznost. Když něco chtějí, musí prostě být po jejich. A když se jim nechce, tak s nimi nehnete. Říká se o nich, že jsou také pro každou špatnost, ovšem v dobrém :). Jsou velmi aktivní a milují pohyb.
Důležitá je včasná socializace štěněte a následný výcvik. Československý vlčák je pes, který rád pracuje (stejně jako německý ovčák) a potřebuje unavit. Je to velmi odolný a sportovně založený chlupáč. Počítejte s tím, že na jeho péči je třeba si vyhradit dostatek času. Hodí se proto spíše k „přírodně“ založeným lidem, což všakneznamená, že byste ho nemohli chovat ve městě. Nemají rádi dril, důležitá je při jejich výcviku pozitivní motivace a učení hrou.
Jde o velmi mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno na našem území. Vzniklo v padesátých letech křížením německého ovčáka a karpatského vlka. Vlčí krve má tento pes pouze kolem 10 procent, ze vzhledu a povahy ovšem zůstalo mnohem více. Jako národní plemeno byl uznán v roce 1982 a v roce 1999 Mezinárodní kynologickou federací. Původním záměrem bylo mít psa, který bude mít zdraví vlka a povahu německého ovčáka.
Tento „polovlk“ je oproti německému ovčákovi mnohem zdravější. Netrpí tolik zejména na ortopedické poruchy jako jeho předci. Přesto se doporučuje nepodceňovat testy na dysplazii kyčelního kloubu a dysplazii loketního kloubu a udělat je hned, jak budou vzhledem k věku psa možné. U některých jedinců se objevuje onemocnění míchy (degenerativní myelopatie). Tato degenerativní porucha bývá ale spíše ojedinělá.
Jedinci československého vlčáka dosahují nadprůměrné velikosti. Jeho kohoutková výška činí v průměru 65 centimetrů u psů a 60 centimetrů u fen. Váhou vás možná také překvapí. Na svou výšku je to velmi lehký pes. Hmotnost by se měla pohybovat kolem 25 kilogramů, resp. 20 kilogramů. Československý vlčák má obecně velmi pevnou a symetrickou stavbu těla, které se tvarem podobá obdélníku.
Charakteristické jsou velmi silné čelisti a mohutný chrup, malé, šikmé a jantarově zbarvené oči a světlá maska. Kožich má velmi hustý, pokrývající celé tělo, až by mu ho jeden mohl závidět. Budoucí páníček by tak měl počítat s pravidelnou péči a vyčesáváním.
S přivykáváním psa na kadeřnické úkony byste měli začít již od štěněte. Pak už by vás tento svéráz nemusel na svůj bujný kožich nechat sáhnout. Paspárky na tlapkách jsou nežádoucí a měli byste je nechat odstranit.
Je to neskutečně živý, aktivní, rychlý, chytrý, věrný, ale nedůvěřivý pes. Pokud jste chovatelé-začátečníci, měli byste se poohlédnout raději po jiném plemeni. Československý vlčák vedle sebe potřebuje zkušeného člověka, který je jednoznačným vůdcem smečky. A ačkoli není ani typickým rodinným psem, přesto s dětmi vychází dobře. Neměli byste je ovšem s chlupáčem nechávat samotné bez dozoru. Pes nikdy nikoho bezdůvodně nenapadne, ale když je ohrožen, nezná strach. To platí i pro vaši návštěvu :).
Také jste po tomto úchvatném „polovlkovi“ toužili? Máte s jeho chovem zkušenosti? Co na tomto plemeni máte nejraději?
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Zabezpečení oken a balkonů je jedna z prvních věcí, kterou doma musíte zařídit s příchodem kočky do rodiny. Víte, jaké máte možnosti?
Japonsko není jediné, které má ostrov plný králíků. Věděli jste, že takový najdete i u nás?
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
