Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky roku 2014 pro všechny sportovní kynology! Český tým se vydal hájit české národní barvy na Mistrovství světa FCI IPO!
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky roku 2014 pro všechny sportovní kynology! Český tým se vydal hájit české národní barvy na Mistrovství světa FCI IPO!
Poprvé jsme se úplně náhodou sešli na benzince před Rostockem, přivítání všech bylo srdečné a myslím, že nepředstírané. Rozhodně nehraná radost byla všech poté, co jsme v bezpečí našli azyl na následujících osm dnů v kempu First Camp Malmö – do čtyř miniaturních chatiček se vmáčklo šestnáct členů naší výpravy, abychom se krátce nato sešli na první společné večerní popovídání a popití :-). A protože se udělalo chladno, tak nám opravdu přišly vhod mikiny od firmy Brit, která je jedním ze skvělých sponzorů týmu! :-) Děkujeme! Nejspíš dojde i na čapky… ;-)
„Z toho Tvýho psa mám rakovinu nosu!“ prohlásil včera při posezení na verandě chatičky pro pobavení všech Honza Böhm, který cestoval na Mistrovství světa FCI IPO do švédského Malmö s Martinem Plecháčkem a jeho Antraxem. „No tak si cestou sem tam ulevil, však co…“ hájil svého miláčka Martin a my všichni ostatní jsme se skvěle bavili a já doufám, že tahle skvělá nálada v týmu vydrží po celý týden, kdy tady budeme :-). O hlášky asi nebude nouze, protože co člen týmu, to velká osobnost, různě obdařená humorem, ironií a talentem na sarkastické narážky :-)
Nedělní odpoledne patřilo tréninkovým stopám, které probíhaly za příjemného podmračeného počasí a teplot okolo osmnácti stupňů na čisté hlíně. Nezapomenutelná pro mne byla konverzace mezi Vildou Balejem a Víťou Holanem, obzvlášť Vilda je glosátor veškerého dění a má ke všemu svérázné stanovisko. Když na stopu nastupovala Míša Kuncová s Jaguárem, spěchala kus před ní Pavla Kodrlová udělat jí rozhodčí. Vilém zahlásil: „To je asi posel! Ale zapomněl někde koně!“ Když jsme si pak z Pavly utahovali, že šla malinko zvláštní chůzí, tak to vysvětlila tím, že má holínky ze slabé gumy. A Vilém tomu dal tečku: „Nemáš si je kupovat u Vietnamců!“
Návštěva stadionu nám udělala jasno o zázemí na švédském mistrovství světa, trochu nerozumíme parkování, ale více se snad dozvíme od organizátorů. A všeobecná nálada? Myslím, že stále pohoda, začíná být cítit zvyšující se očekávání a vnitřní modus týmu nabíhá na malinko rychlejší obrátky – tréninkové zahřívací. Bude to tu ještě napínavé, přátelé, držte nám pěsti!
Draha Mašková, vedoucí výpravy
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
