Máte doma psa, nebo vlka?
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Britská krátkosrstá kočka se velmi dobře přizpůsobuje, a proto bude spokojená skoro v každém prostředí, od venkova až po malý podkrovní byt. I to je jedním z důvodů, proč je toto plemeno tak oblíbené. Péči o ní v pohodě zvládnou i začátečníci bez zkušeností. Má vyrovnanou a klidnou povahu, je tak ideálním společníkem pro většinu lidí.
Mnoho chovatelů, kteří se pro toto plemeno rozhodnou, zaujme nápadně kulatá hlava s velkýma, expresivníma očima. Její vzhled malého plyšového medvídka ještě dokresluje podsaditá stavba těla a velmi jemná a pružná srst. To vše člověka opravdu láká britku vzít a pořádně pomazlit. Britské krátkosrsté kočky se chovají v široké paletě barev a kreseb srsti, ze které si jistě každý vybere (FIFe uznává celkem 229 barevných variet!). Nejoblíbenější je však již od počátku plemene modrá.
Původ plemene spadá do Velké Británie kolem roku 1900, kdy anglická šlechta začala s jejím šlechtěním. Cílem bylo dosáhnout kočky s tělem mohutně stavěné angory, předchůdkyně perské dlouhosrsté kočky, ovšem s krátkou srstí. Selektovali proto své domácí kočky s kompaktní a podsaditou stavbou a křížili je s perskými kočkami.
Zpočátku byly britky chovány především právě v modré barvě. Další barvy vznikaly postupně díky přikřižování perských koček, které se provádí dodnes, aby britská kočka neztratila na typu. Díky těmto perským příbuzným se může stát, že se dvěma britským krátkosrstým kočkám občas narodí i dlouhosrstá koťata.
Povaha těchto britských aristokratek se mění a vyvíjí s věkem. Jako koťata jsou stejně hravé jako ostatní plemena. Po jednom až dvou letech se však většina z nich stává méně aktivní a více se osamostatňuje. Dokážou se samy zabavit a hravě zvládnou třeba i víkend o samotě. Ke spokojenosti nepotřebují kočičího parťáka, jak tomu u mnoha plemen bývá. Díky jejich vyrovnané a příjemné povaze se ovšem dobře hodí i do společnosti jiné kočky, psa nebo malého dítěte. I to je jeden z důvodů, proč jsou tak hojně chovány.
Ani péče o ně není nijak náročná. Jejich hustá srst si nežádá žádnou složitou ani častou údržbu. Za pomazlení a pozornost budou rády, ovšem jen v přiměřené míře a nijak zvlášť se toho nebudou dožadovat.
Jak vidíte, na britkách je atraktivní jejich vzhled, z široké palety barev si vybere opravdu každý a díky jejich povaze a přizpůsobivosti se hodí do jakéhokoli prostředí i typu rodiny. Britské krátkosrsté kočky tedy dokážou být tím pravým společníkem opravdu téměř pro každého. Základem je ovšem dobrá socializace v raném věku, ostatně jako u každé kočky.
Máte s britskými krátkosrstými kočkami zkušenost? Podmanili si vás tito malí medvídci? Já osobně dávám přednost spíše temperamentnějším kočkám, ale chápu, proč si právě britky získaly srdce tolika chovatelů.
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...
Občas mám pocit, že většina lidí si neumí venčení užít a dokonce si ho i zbytečně komplikuje. Dost často myslí hlavně na to, aby už jejich pes konečně vykonal potřebu. Požitek zvířete z procházky bývá až na druhém místě, ostatní pejskaři na třetím a...
Fanoušci Britu se prostřednictvím Facebooku zúčastnili menšího výzkumu, ze kterého vyplynulo, jak jsou nejčastěji namíchaní čeští kříženci. Majitelé voříšků posílali úžasné fotky, rozhodně si je na facebookových stránkách Britu prohlédněte. Celkem bylo...