Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Britská krátkosrstá kočka se velmi dobře přizpůsobuje, a proto bude spokojená skoro v každém prostředí, od venkova až po malý podkrovní byt. I to je jedním z důvodů, proč je toto plemeno tak oblíbené. Péči o ní v pohodě zvládnou i začátečníci bez zkušeností. Má vyrovnanou a klidnou povahu, je tak ideálním společníkem pro většinu lidí.
Mnoho chovatelů, kteří se pro toto plemeno rozhodnou, zaujme nápadně kulatá hlava s velkýma, expresivníma očima. Její vzhled malého plyšového medvídka ještě dokresluje podsaditá stavba těla a velmi jemná a pružná srst. To vše člověka opravdu láká britku vzít a pořádně pomazlit. Britské krátkosrsté kočky se chovají v široké paletě barev a kreseb srsti, ze které si jistě každý vybere (FIFe uznává celkem 229 barevných variet!). Nejoblíbenější je však již od počátku plemene modrá.
Původ plemene spadá do Velké Británie kolem roku 1900, kdy anglická šlechta začala s jejím šlechtěním. Cílem bylo dosáhnout kočky s tělem mohutně stavěné angory, předchůdkyně perské dlouhosrsté kočky, ovšem s krátkou srstí. Selektovali proto své domácí kočky s kompaktní a podsaditou stavbou a křížili je s perskými kočkami.
Zpočátku byly britky chovány především právě v modré barvě. Další barvy vznikaly postupně díky přikřižování perských koček, které se provádí dodnes, aby britská kočka neztratila na typu. Díky těmto perským příbuzným se může stát, že se dvěma britským krátkosrstým kočkám občas narodí i dlouhosrstá koťata.
Povaha těchto britských aristokratek se mění a vyvíjí s věkem. Jako koťata jsou stejně hravé jako ostatní plemena. Po jednom až dvou letech se však většina z nich stává méně aktivní a více se osamostatňuje. Dokážou se samy zabavit a hravě zvládnou třeba i víkend o samotě. Ke spokojenosti nepotřebují kočičího parťáka, jak tomu u mnoha plemen bývá. Díky jejich vyrovnané a příjemné povaze se ovšem dobře hodí i do společnosti jiné kočky, psa nebo malého dítěte. I to je jeden z důvodů, proč jsou tak hojně chovány.
Ani péče o ně není nijak náročná. Jejich hustá srst si nežádá žádnou složitou ani častou údržbu. Za pomazlení a pozornost budou rády, ovšem jen v přiměřené míře a nijak zvlášť se toho nebudou dožadovat.
Jak vidíte, na britkách je atraktivní jejich vzhled, z široké palety barev si vybere opravdu každý a díky jejich povaze a přizpůsobivosti se hodí do jakéhokoli prostředí i typu rodiny. Britské krátkosrsté kočky tedy dokážou být tím pravým společníkem opravdu téměř pro každého. Základem je ovšem dobrá socializace v raném věku, ostatně jako u každé kočky.
Máte s britskými krátkosrstými kočkami zkušenost? Podmanili si vás tito malí medvídci? Já osobně dávám přednost spíše temperamentnějším kočkám, ale chápu, proč si právě britky získaly srdce tolika chovatelů.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.