Jak pomoci psovi od stresu či bázlivosti
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Cestování se psem po městě je pro mnoho pejskařů stresující představa. Jedním z důvodů může být i obava z jízdy po eskalátorech. Pokud není pejsek navyklý odmala, může s tím mít v dospělém věku problémy. I v případě, že to váš pejsek zvládá na jedničku, je potřeba dbát na opatrnost.
Při pohybu po městě, ať už v městské hromadné dopravě, nebo v obchodních domech, kam už dnes mají pejsci běžně přístup, se většina psů s eskalátory nevyhnutelně setká. Překonání eskalátorů, stejně jako jakékoli jiné pro naše čtyřnohé psí parťáky nepřirozené překážky, může být ale často problém. Přesto eskalátor představuje pro pejska překážku, kterou se může naučit překonat. Je ovšem potřeba ho nejprve postupně navyknout. Pohyb po eskalátorech pak bude bezpečný a nebude jeho ani vás stresovat.
Pokud máte malé štěně, které chcete už odmala zvykat na městské prostředí a cestování, nevyhnete se asi ani jezdícím schodům. Zvažte ale nejprve, jestli pejsek není ještě příliš malý, aby to pro něj nebylo nebezpečné nebo si zbytečně nezpůsobil blok na celý život. Malé štěně je vždycky možné vzít do náručí nebo do psí tašky. Výhodou toho je, že se tak seznámí s hlukem, který eskalátor vydává, aniž by byl přímo konfrontovaný s nástupem a výstupem z jezdících schodů.
Jakmile pejsek zvládá základní povely a chůzi na vodítku, je ten správný čas vyrazit na nácvik. Nejprve je třeba vybrat méně hlučné a kratší jezdící schody, na kterých nehrozí žádné zranění a které nejsou příliš rušné. Než se pustíte do samotného procvičování jízdy, zkontrolujte, že má pejsek správně utažený obojek. Nahánět zvíře po nádražním vestibulu je zkušenost, kterou si, věřte mi, raději ušetříte :). Zvolte i takové vodítko, které pejskovi umožní volný pohyb u vaší nohy, ale zároveň mu nedovolí utéct od vás pryč.
S eskalátory seznamujte pejska postupně. Zamiřte směrem k jezdícím schodům, ale nikam nespěchejte. Pes nemusí jít přímo u nohy, nechte ho zvolit si vlastní tempo. Jakmile pes schody zbystří a začne zpomalovat, začněte ho motivovat pamlsky. Udělejte ještě krok dva a pak celou akci opakujte několikrát od začátku. Proložte to pár základními povely a odměňujte. Psa ke vstupu na schody nenuťte a dejte mu potřebný čas, aby se s prostředím eskalátorů seznámil.
Na eskalátory nastupte až ve chvíli, kdy se pes nebojí přiblížit. Na schody nastupujte současně spolu se psem. Může se stát, že se pejsek na poslední chvíli zastaví. V takovém případě je lepší opakovat celý nástupní rituál od začátku. Jakmile se nástup podaří a na eskalátorech jste vy i váš pes :), hned jej pochvalte a odměňte. Nebojte se to trochu přehnat. Pejsek si potřebuje zafixovat, že se s tím vším pojí i pozitivní zážitek a páníčkova radost.
Když už pes jízdu po eskalátorech zvládá, můžete mu dát povel sedni. Dávejte pozor nejen na ocas, aby se chlupy nedostaly mezi schody, ale na celé tlapky a drápky. Při výstupu také pejskovi trochu povolte vodítko. Jakmile se přiblíží poslední schody, můj psí chlupáč doslova vypálí a mohl by si zbytečně poranit krk, kdybych jej držela příliš na krátko. Ačkoli většina pejsků zvládá výstup z eskalátorů o mnoho elegantněji, není na škodu na to myslet :).
Na závěr jen pár osobních tipů. Připravte si opravdu hodně pamlsků. Trénujte raději ve dvou, poproste třeba někoho z přátel, ideálně také pejskaře. Rezervujte si na to více času. Jsou pejsci, kteří s tím nebudou mít vůbec problém a stihnete to cestou na vlak za babičkou. Jiní ale budou potřebovat více času, aby se v klidu oťukali. Pokud zvládnou eskalátory, zvládnou už pak téměř všechno :).
Jak probíhala vaše první jízda s pejskem po eskalátorech? Zvládá to bez větších obtíží, nebo raději volíte schody? Máte nějaké osvědčené tipy, o které byste se chtěli podělit?
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?