Cestování se psem po městě je pro mnoho pejskařů stresující představa. Jedním z důvodů může být i obava z jízdy po eskalátorech. Pokud není pejsek navyklý odmala, může s tím mít v dospělém věku problémy. I v případě, že to váš pejsek zvládá na jedničku, je potřeba dbát na opatrnost.
Při pohybu po městě, ať už v městské hromadné dopravě, nebo v obchodních domech, kam už dnes mají pejsci běžně přístup, se většina psů s eskalátory nevyhnutelně setká. Překonání eskalátorů, stejně jako jakékoli jiné pro naše čtyřnohé psí parťáky nepřirozené překážky, může být ale často problém. Přesto eskalátor představuje pro pejska překážku, kterou se může naučit překonat. Je ovšem potřeba ho nejprve postupně navyknout. Pohyb po eskalátorech pak bude bezpečný a nebude jeho ani vás stresovat.
Pokud máte malé štěně, které chcete už odmala zvykat na městské prostředí a cestování, nevyhnete se asi ani jezdícím schodům. Zvažte ale nejprve, jestli pejsek není ještě příliš malý, aby to pro něj nebylo nebezpečné nebo si zbytečně nezpůsobil blok na celý život. Malé štěně je vždycky možné vzít do náručí nebo do psí tašky. Výhodou toho je, že se tak seznámí s hlukem, který eskalátor vydává, aniž by byl přímo konfrontovaný s nástupem a výstupem z jezdících schodů.
Jakmile pejsek zvládá základní povely a chůzi na vodítku, je ten správný čas vyrazit na nácvik. Nejprve je třeba vybrat méně hlučné a kratší jezdící schody, na kterých nehrozí žádné zranění a které nejsou příliš rušné. Než se pustíte do samotného procvičování jízdy, zkontrolujte, že má pejsek správně utažený obojek. Nahánět zvíře po nádražním vestibulu je zkušenost, kterou si, věřte mi, raději ušetříte :). Zvolte i takové vodítko, které pejskovi umožní volný pohyb u vaší nohy, ale zároveň mu nedovolí utéct od vás pryč.
S eskalátory seznamujte pejska postupně. Zamiřte směrem k jezdícím schodům, ale nikam nespěchejte. Pes nemusí jít přímo u nohy, nechte ho zvolit si vlastní tempo. Jakmile pes schody zbystří a začne zpomalovat, začněte ho motivovat pamlsky. Udělejte ještě krok dva a pak celou akci opakujte několikrát od začátku. Proložte to pár základními povely a odměňujte. Psa ke vstupu na schody nenuťte a dejte mu potřebný čas, aby se s prostředím eskalátorů seznámil.
Na eskalátory nastupte až ve chvíli, kdy se pes nebojí přiblížit. Na schody nastupujte současně spolu se psem. Může se stát, že se pejsek na poslední chvíli zastaví. V takovém případě je lepší opakovat celý nástupní rituál od začátku. Jakmile se nástup podaří a na eskalátorech jste vy i váš pes :), hned jej pochvalte a odměňte. Nebojte se to trochu přehnat. Pejsek si potřebuje zafixovat, že se s tím vším pojí i pozitivní zážitek a páníčkova radost.
Když už pes jízdu po eskalátorech zvládá, můžete mu dát povel sedni. Dávejte pozor nejen na ocas, aby se chlupy nedostaly mezi schody, ale na celé tlapky a drápky. Při výstupu také pejskovi trochu povolte vodítko. Jakmile se přiblíží poslední schody, můj psí chlupáč doslova vypálí a mohl by si zbytečně poranit krk, kdybych jej držela příliš na krátko. Ačkoli většina pejsků zvládá výstup z eskalátorů o mnoho elegantněji, není na škodu na to myslet :).
Na závěr jen pár osobních tipů. Připravte si opravdu hodně pamlsků. Trénujte raději ve dvou, poproste třeba někoho z přátel, ideálně také pejskaře. Rezervujte si na to více času. Jsou pejsci, kteří s tím nebudou mít vůbec problém a stihnete to cestou na vlak za babičkou. Jiní ale budou potřebovat více času, aby se v klidu oťukali. Pokud zvládnou eskalátory, zvládnou už pak téměř všechno :).
Jak probíhala vaše první jízda s pejskem po eskalátorech? Zvládá to bez větších obtíží, nebo raději volíte schody? Máte nějaké osvědčené tipy, o které byste se chtěli podělit?
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?
Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?
Není zrovna jednoduchá věc podívat se kočce do tlamy. Koneckonců i u některých psů je to boj. Nicméně pokud chcete mít zdravého a spokojeného parťáka, je to třeba čas od času podstoupit. Kočičí i psí tlamu totiž dokáže potrápit nejeden problém a sami...
Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.
Zatímco pro nás lidi je pohled do zrcadla více než rutina, jsme na něm doslova závislí, pro zvířata představuje komplikovanou disciplínu. Jen málo z nich je mentálně schopných si uvědomit, že dvojník, který se před nimi v zrcadle objevuje, jsou přímo...
Technologie se rozvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, a tak není divu, že vznikají i aplikace pro naše domácí mazlíky. Některé jsou jen pro zábavu, jiné nám mají pomoci s výchovou. Pokud se vám nechce brouzdat po internetu, pár z nich vám tu představím.
Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá....
