Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme jeho chování k něčemu, co známe od sebe samých (tzv. dvojitý přenos). Dokonce se objevil názor, že žárlivost je pouhý sociální konstrukt, protože neexistuje ani ve všech lidských kulturách.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme jeho chování k něčemu, co známe od sebe samých (tzv. dvojitý přenos). Dokonce se objevil názor, že žárlivost je pouhý sociální konstrukt, protože neexistuje ani ve všech lidských kulturách.
Kulajda je naštěstí k většině psů lhostejná a ke spokojenosti jí stačí, když si jí nevšímají (nelíbí se jí snad jen to, když se nebezpečně přiblíží k její misce nebo si nárokují její granule). Ale znám pár psů – přesněji fenek – které ke svému pánovi nepustí ani člověka, natož pak jiné zvíře. Věřím, že vy také. Dobrá, můžeme to nazývat jinými slovy, když to bude vědě více po chuti, ale v principu se podle mě o žárlivost jedná. Jak jinak byste si kupříkladu vyložili výsledek následujícího experimentu?
Christine Harrisová z University of California se zabývala psí žárlivostí v nedávno publikované studii. Jako první provedla vědecký experiment zaměřující se na žárlivost u psů. Test byl obdobou stejně zaměřeného „pokusu“ prováděného s půlročními dětmi. Zúčastnilo se ho 36 psů spolu s pány a probíhal buď u nich doma, nebo v jiném jim dobře známém prostředí. Výzkumnice pořídila videozáznamy situací, v nichž páníčci své psy ignorují. V prvním případě věnují plnou pozornost vycpanému psovi, ve druhém halloweenské dýni – k oběma předmětům se majitel psa měl chovat jako k živému psovi, hladit je, nabízet psí dobroty apod. Trošku paní Harrisovou podezřívám, že vydlabanou dýni zvolila hlavně pro zábavu – musela být vyloženě psina pozorovat dospělé lidi, jak si povídají s kusem zeleniny a mazlí se s ním. Nicméně předstírání, že jde o skutečného psa, zabralo. Ve třetí zkoumané situaci si pejskař četl z hlučné dětské audioknihy.
To vše pozorovali dva nezávislí diváci a snažili se najít všechny možné projevy psí žárlivosti. Patří mezi ně šťouchání čumákem do pána, odstrkování potenciální konkurence, výjimečně i štěkání (na dýni a knihu štěkal jen jeden). Zvláštní je, že psa rozčílí daleko víc, když mu něco ukradne pozornost, kterou mu pán právě teď věnoval, než když se s dýní začne mazlit poté, co odloží knihu. Výsledná čísla jsou následující:
78 % psů se vnucovalo majiteli, když se věnoval vycpanému psovi
42 % psů negativně reagovalo, když si majitel hrál s vydlabanou dýní
30 % psů se snažilo dostat mezi vycpaného psa a svého majitele
86 % psů si nakonec vycpaného psa očichalo, jako by byl živý
„Naše zkoumání ukazuje, že psi nejen že jsou schopni projevovat žárlivé chování, ale také se snaží narušit vztah majitele a jejich rivala,“ říká Harrisová. „Nemůžeme mluvit o nějakém ryze subjektivním prožívání u psů, ale je zřejmé, že k žárlivosti je vede potřeba chránit důležité sociální vazby.“
Vidím to stejně - jde hlavně o sociální vazby. Na závěr už jen dodávám vyjádření odborníka z Britu, výživáře a zkušeného chovatele psů Martina Kváše:
„Můžeme tomu říkat žárlení, ale jde spíš o projev sociálního chování psů. Pes špatně snáší, když jeho pán přenese pozornost na druhého psa. Pro „opomenutého“ pejska je to signál přímého ohrožení jeho postavení ve smečce. Proto ta reakce - šťouchání do pána, snaha odstrčit druhého psa. Důvodem je především ochrana vazby daného psa k jedinci, kterého tento pes považuje za alfa samce. Pokud by ve jmenovaném pokusu na místě pána bylo např. jeho dítě, reakce psů by byly úplně jiné, nejspíše vůbec žádné. I taková pozorování existují. Psi mají od přírody silně zafixováno, že jejich protivník bude většinou vypadat jako pes. Proto i ve zmiňovaném pokusu psi reagovali především na atrapu psa, stejně jako na výstavách, kdy reagují na naše mluvící obrázky psů, zatímco dýně nebo knížka je nijak nevzrušovaly.“
Zdroj: http://bit.ly/VN8kF9
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
