Barevné myšky - nový trend mezi chovateli

Věděli jste, že už i malou laboratorní myšku si můžete pořídit z chovné stanice, a to hned v široké paletě úžasných barev?

Právě dvě bílé laboratorní myšky byly mými prvními mazlíčky. Pravda, moc mazlit se s nimi nedalo, nicméně na rozdíl od křečka mě alespoň nikdy nekously. Dnes už ovšem neseženete pouze ty klasické bílé a výhradně ve zverimexu. Pořídit si malou myšku můžete přímo z chovatelské stanice a funguje u nás i jejich chovatelský klub. Laboratorní myš už dávno není to nám všem známé bílé zvířátko s červenýma očima. Díky domestikaci se získalo už přes 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i typem srsti.

Český klub myší vznikl roku 2011 za účelem eticky a geneticky správného chovu myší. Vede evidenci zvířat, pořádá výstavy a školení. Myšky mají i svůj vlastní plemenný standard, podobně jako kočky nebo psi.

Fancy myš má velké výrazné uši, dlouhé štíhlé tělo, dlouhý, zužující se ocas, trojúhelníkovitou hlavu na výrazném krku a velké vystouplé oči. Dohromady působí roztomileji, tak trochu jako kreslené zvířátko. Pet myš více připomíná klasickou myšku. Má krátké robustnější tělo i krátký, nezužující se ocas a hlavu bez znatelného krku.

Druhů srsti myšek existuje mnoho. Krom krátké a dlouhé srsti se dále dělí například na saténovou nebo zvlněnou a nechybí samozřejmě ani bezsrstá verze myšky. I u barev a znaků je z čeho si vybírat. Jen jednobarevných existuje 14. Krom nich jsou pak například variety s bílým bříškem, se znaky nebo stínováním. Našli byste i myšku bezocasou.

Jsem si jistá, že takovéto krásné myšky už snad nikomu nemohou nahánět hrůzu nebo v něm vzbuzovat odpor. A pokud by se vám dokonce natolik zalíbila, že byste začali uvažovat nad jejich pořízením, tady je pár rad do začátku:

Myšky jsou poměrně nenáročná zvířátka a ke spokojenému životu toho moc potřebovat nebudou. Jsou ale velmi společenské. Pokud neuvažujete hned o chovu, pořiďte si dvě samičky. Samci se spolu nechovají - perou se a soupeří o teritorium, dokud jeden z nich nezemře. Samci ale lépe snášejí samotu a prý jsou přítulnější, i chov jednoho myšákaje tedy možností.

Doporučuji, ostatně jako u každého hlodavce, myšku nepořizovat ve zverimexu, ale raději kontaktovat chovatele. Překvapilo by vás, jaké množství už jich u nás je. A především - chovatel vám prodá zdravou a ochočenou myšku. Jistě vám do začátku s chovem i dobře poradí, informuje vás, na co je jedinec zvyklý, co je pro něj vhodné, nebo kdy se narodil. Pokud jen zajdete za roh do zverimexu, může se vám stát, že si domů donesete nemocnou myšku, nebo jich doma budete mít další ráno o dost víc, protože jste si koupili nakrytou samičku.

Myšce budete muset také zařídit domov. Jak už jsem psala, moc toho nepotřebují. Výbava by se dala přirovnat k té pro křečka. V kleci či terárku potřebuje mít misku na potravu a napáječku na vodu, podestýlku a hračky.

Ano, i hračky. Myšky jsou velmi aktivní, zvědavá a hravá zvířátka, a proto se musíme postarat i o jejich zábavu. Především u samečků, kteří žijí sami. Takové malé hřiště jim můžeme v kleci vyrobit z větví břízy nebo ovocných stromů (pozor, nesmí být chemicky ošetřené), tvárnicové cihly, květináče, kamenů nebo třeba ruličky toaletního papíru. Použít můžete téměř vše, co vás napadne. Jistě ocení i různé domečky, kolečka na běhání, hamaky a prolézačky zakoupené v chovatelských potřebách.

Související články

Jak rozumět etiketě krmiv

Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...