Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Psí množírny už celkem v povědomí lidí jsou, o těch kočičích se ale zas tolik nemluví. Dokud však bude poptávka po “značkových” kočkách za malý peníz, množírny budou dále prosperovat. Víte, co vše riskujete, když si pořídíte takzvané čistokrevné koťátko bez papírů?
Ve zprávách jste si jistě už někdy všimli reportáže o psích množírnách, v jakých podmínkách tu psi často žijí a jak jsou pejsci odtud psychicky i fyzicky poznamenaní. U těch kočičích to bývá stejné. Kočka ale není hlučná, nemusí se venčit, je zavřená v pokoji, a proto je složitější na kočičí množírnu přijít.
Kočky tu často žijí ve špíně, bez kvalitní stravy či kontaktu s člověkem. Mohou být i zavřené v klecích. A teď si představte, když si koupíte koťátko z takových podmínek. Kočička nebude socializovaná, nebude zvyklá na člověka a nebude vyhledávat jeho přítomnost, nebo se ho bude dokonce bát. Nebude mít ani hygienické návyky. Místo roztomilého přítulného koťátka tedy budete mít doma kočku, kterou sotva uvidíte, při pokusu o kontakt na vás třeba i zaútočí a místo na kočičí záchodek bude vykonávat potřebu, kde se jí zamane, především na gauč, postel a podobně. V depozitu jsem se s takovými koťaty už setkala a můžu vám říct, že dohnat socializaci u kočky je složitější než u psa a často už to ani nejde. Taková kočka pak bude šťastná leda někde na statku jako myšilovka, kde si jí člověk nebude všímat.
A to jde pouze o nejběžnější problémy. Pokud si pořídíte kočku z množírny, nemůžete si být jisti, že je zvířátko zdravé, správně naočkované a odčervené. Nevíte, jestli v sobě nemá FIP - virové onemocnění, které může propuknout až po několika měsících, nebo jinou zákeřnou nemoc, která se u nečistokrevných koček vyskytuje.
Neházejme ale všechny množírny do jednoho pytle. Existují i takové, které o kočky pečují dobře a nic jim tam nechybí. I přesto ale není nákup kotěte bez rizika. Zaprvé jde často o nečistokrevné kočky, které dané plemeno jen připomínají, zadruhé i kdyby tomu tak nebylo, průkaz původu má svůj důvod.
Lidé si plemeno vybírají nejen podle vzhledu, ale i podle jeho předpokládaného charakteru. Britky třeba bývají klidné, vyrovnané a dobře vycházejí s dětmi. Siamky a orientálky jsou velice sociální zvířata vyžadující hodně pozornosti, balinesky jsou zase velmi inteligentní, živé a hravé. Průkaz původu vám zajišťuje nejen to, že je kočka bez genetických vad a mutací, ale že i povaha kočičky odpovídá danému plemenu.
V množírnách nebudou brát ohled na dostatečný genofond, klidně celou svou populaci založí na dvou jedincích, nechají mezi sebou množit sourozence nebo rodiče s dětmi. Při takové praxi ale může už po pár generacích dojít k mutacím. Vlastnosti jako barva a délka srsti, stavba těla, ale i mnoho dalšího je podmíněno geneticky. Při špatném množení pak koťata budou v nejlepším případě mít jen kosmetické vady, častěji ale půjde o problémy odrážející se na jejich zdraví, třeba špatně vyvinuté orgány.
Množírny jsou výdělečný byznys
Stačí si pořídit dvě kočky a bez vynaložení většího úsilí se jim narodí několik koťat, za které dostanou až desítky tisíc. Když čistokrevné kotě s průkazem původu může stát až dvacet tisíc, vezměte si, kolik může množírna chtít za jedno údajně čistokrevné kotě bez průkazu původu.
Pokud tedy toužíte po nějakém konkrétním plemeni, pořiďte si každopádně kočku z chovatelské stanice. Já mám u psů i koček favority, vysněná plemena. Díky lidské nezodpovědnosti je ale tolik opuštěných zvířat, že jsem vždy vybírala z těch bezprizorních.
Samozřejmě také u útulkových, pouličních nebo vesnických koček nemáte zaručené zdraví nebo povahu. Výhoda ale je, že tyto kočky mívají velký genofond, nemnoží se pár jedinců mezi sebou, a proto také bývají zdravé. I když musíte počítat, že nemoci jako FIP se u nich objevují častěji. U těchto koček s tím ale počítáte a riziko vám vynahrazuje fakt, že pomáháte (někdy i zachraňujete život) živé bytosti.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...