Novela veterinárního zákona platná od 1. listopadu upravuje mimo jiné opatření ve vztahu k útulkům pro zvířata. Cílem je usnadnit kontroly zařízení, omezit existenci problémových chovů (množíren a hromadíren) a zlepšit tak postavení zvířat. Ve výsledku ale může dojít k zániku desítek spolků.
Novela veterinárního zákona nově ukládá povinnost zažádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o zaregistrování útulku i oznámení chovu. Co to v praxi znamená? Mělo by to přispět k eliminaci velkých množíren a hromadíren (doposud měli oznamovací povinnost pouze chovatelé psů, kteří podnikali na základě živnostenského oprávnění).
Dojde tedy k většímu přehledu o chovech, kde se nachází větší počet psů a kde může docházet k jejich množení nebo nevhodné péči. Množení to ovšem zcela nezastaví - k vyhnutí se podmínkám pro chov stačí mít méně než 5 fen starších jednoho roku. Za neoznámení chovu navíc hrozí jen sankce, Státní veterinární správa nemůže chov zrušit. Jaké další důsledky bude novela mít?
Povinnost požádat příslušnou Krajskou veterinární správu o registraci má jakékoli zařízení starající se o toulavá a opuštěná zvířata, tedy i spolky. Veterinární zákon totiž nově definoval útulek jako “zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.“ (§ 3 odst. 1 písm. kk). Registrované útulky pak budou automaticky zařazeny do systému kontrol Státní veterinární správy. Měla by se tak zajistit lepší kontrola péče v těchto zařízeních (doteď totiž veterinární správa o útulku ani nemusela vědět, nemohla tedy ani kontrolovat jeho činnost).
Dnes je většina zařízení provozováno právě jako spolek - azyly, dočasky a depozita. Splnit ale zákonné podmínky pro útulek je (nejen) finančně náročné, proto mnoho těchto zařízení bude muset svou činnost ukončit.
Spousta spolků dnes funguje na bázi depozit - zvířata mají u sebe v bytě nebo domě. Před zahájením provozu útulku teď bude muset být na zařízení vystaven závazný posudek Státní veterinární správy, který bude sloužit jako podklad ve stavebním řízení k odhlášení stavby a vydání kolaudačního souhlasu. Zřídit splňující prostory je ale finančně i prostorově velmi nákladné (kotce, samostatná místnost na přípravu jídla, sklad atp.).
Součástí žádosti o registraci musí být i osvědčení o způsobilosti, tedy absolvování specializované odborné průpravy organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny a ukončenou závěrečnou zkouškou. V praxi to znamená, že v útulku bude muset působit veterinář, veterinární ošetřovatel či minimálně člověk se složenou zkouškou z kurzu organizovaného veterinární fakultou.
Upravují se i pravidla, za jakým účelem je možné pořádat finanční sbírku. Třeba na samotný provoz spolku už to nepůjde. Vždy musí mít sbírka konkrétní účel - např. operace konkrétního zvířete. Obecná peněžní podpora nebude dále možná.
Na jednu stranu evidence útulků pomůže lépe kontrolovat jejich stav a nutnost odbornosti je také na místě. Je fakt, že existují spolky, které svou neodbornou péčí zvířatům mnohdy spíše uškodí. Tato novela zákona odsoudí k záhubě ale i spolky fungující, které na statut útulku nedosáhnou, ačkoli je v nich o zvířata mnohdy pečováno lépe než v útulku (domácí prostředí, bližší kontakt s člověkem, dohled 24 hod. apod.). Otázka je, kam tedy teď budou obce, které neprovozují vlastní útulek, nalezená či zabavená zvířata předávat, pokud jimi smluvený spolek skončí. Nebo kam se umístí ty stovky či tisíce psů a koček ze zaniklých spolků, když už teď jsou kapacity nedostačující?
Co si o novele zákona myslíte vy? Pomůže to postavení zvířat, nebo spíše uškodí?
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
