Proč mají štěňata zavěšené uši?
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Pro jedny samozřejmost, pro druhé sci-fi. O čem je řeč? O psí kanceláři. Chtěli byste také vyrazit se psem do práce? Nejprve si zjistěte, jestli to u vás nenarazí na šéfa nebo směrnice. Jak na to a co dalšího je potřeba promyslet?
Třetinu dne obvykle trávíme v zaměstnání. To je spousta času. A tak není divu, že by řada z nás uvítala, kdyby mohla mít svého psího parťáka po svém boku i na pracovišti. Zaměstnavatelů, kteří to umožňují, raketově přibývá. Podle odhadů jich to dnes Čechům nabízí už celá desetina. Čím to? Odpověď je jednoduchá. Se psem v práci je prostě pohoda.
Co by mělo být krokem číslo jedna, než se pustíte do tohoto “psího podniku”? V první řadě je potřeba zjistit, jak se na celou věc dívá váš šéf. Pokud je to člověk, který má špatnou zkušenost se zvířaty nebo alergii na zvířecí srst, může být naše vyjednávání trochu náročnější. Ale i v takovém případě není předem nic ztraceno. Potvrzeno vlastní zkušeností. Ještě před rokem byste u mne v práci o psa “nezakopli”, dnes se jich tam pravidelně střídá sedm. A příští měsíc se dočkáme i psí nástěnky. Jak je to možné? Náš ředitel zjistil, že když jsme spokojení, pracujeme dvojnásob. Po zkušební době, na které jsme se na začátku domluvili, dal naší “psí kanceláři” zelenou.
Některé české firmy už dnes mají “pet-friendly” přístup zakotvený i ve svých firemních politikách. Tento trend je hodně podporovaný jejich “matkami” ze zahraničí, kde se na mazlíčky na pracovišti dívají jako na další benefit, který mohou nabídnout svým zaměstnancům. Zkuste si tedy nejprve zmapovat, jestli pobyt a pohyb zvířat ve vaší organizaci již neošetřují vaše vnitřní předpisy. Případně pak pravidla vlastníka budovy, který by mazlíčky na pracovišti mohl zakazovat z bezpečnostních či jiných důvodů. Může se totiž stát, že se na celý objekt vztahují bezpečnostní opatření, o kterých jste ani nemuseli vědět. Ale jedná se spíše o výjimky.
Pokud máte šéfa a směrnice na své straně, je ještě potřeba provést průzkum mezi kolegy. Pokud jste za celou dobu na téma psích mazlíčků s vašimi kolegy v horlivé debatě u ranní kávy nenarazili (což je v mém případě nemožné už jen kvůli mému psímu hrnečku), měli byste nejprve nenápadně vyzjistit, jaký je jejich vztah ke zvířatům a jestli sami nějakého mazlíčka nevlastní. Pokud ano, pak máte napůl vyhráno, obzvlášť když zdůrazníte výhody canisterapie a doplníte je nabídkou, že byste to mohli otestovat v praxi :). Do průzkumu je ale potřeba zahrnout co nejvíce spolupracovníků, nikoli jen váš nejbližší tým. Nepotřebujete sice posvěcení od všech, ale je dobré vědět, komu se třeba raději obloukem vyhýbat a kdo by naopak o naši návštěvu stál, aby si taky chlupáče na chvilku podrbal. Zkuste se, stejně jako já se svým šéfem, s kolegy domluvit na nějaké zkušební době.
A protože pořádek dělá přátele, navrhněte rovnou také pravidla, jak by váš pobyt v práci se psem mohl vypadat. Zvažte i situace, kdy vás znenadání odvolají na nějakou schůzku. Obzvlášť pro úzkostlivější typy psů, kteří jsou navíc v novém prostředí, může být i jinak dobře snášená chvilka samoty, osudovou, resp. ne pro ně, ale pro váš kancelářský nábytek :). Někteří moji kolegové si berou psy s sebou i na jednání, prý je to dobrý “icebreaker”. Můj pes je z těch, kteří chvíli neposedí, když nejsou ve “svém” (sem už počítáme i pelíšek pod pracovním stolem v kanceláři), a tak pro mě tahle možnost nepřipadá v úvahu. Naštěstí se jeden kolega nabídl, že mému chlupáči bude příležitostně dělat psí chůvu. Sám psa nemá, a tak si vždycky tenhle čas do sytosti užívá. Vytipujte si rovnou i někoho, kdo by vám na psa na chvíli hodil oko.
Vedle pravidel a pojištěného hlídání při krizové situaci je dobré promyslet, kde vytvoříte psovi vhodné zázemí. A opět, jestli jsou s tím všichni za jedno. To se bude asi hodně odvíjet od členění a dispozic kanceláří. V openspacu to bude určitě jiné než v kanceláři, kde sedíte čtyři a volný pohyb po místnosti nikomu nevadí. Odstraňte také všechno, o co by se pes mohl zranit nebo co by ho lákalo k “ochutnávce”. To můžou být v některých případech i pokojové květiny, pokud tedy máte takovou zvědavku jako já (co kdyby v té hlíně v květináči náhodou byla zahrabaná malá kostička, že?).
S tím souvisí i ujištění okolí, že v případě škody ji samozřejmě uhradíte. Je potřeba dopředu počítat s tím, že pejsek si občas jako hračku vypůjčí antistresový balonek vašich kolegů nebo někomu ukradne svačinu. Určitě byste potom neměli předstírat, že ten pes k vám vlastně nepatří. I to už jsem zažila. Připravte se také na to, že psa budete během dne venčit a dost možná tím přijdete o svou obědovou pauzu. Ještě že dnes existují nejrůznější donášky nebo krabičkové obědy :). Na druhou stranu se alespoň dostanete na čerstvý vzduch a protáhnete si nohy.
Co jsem ale doposud nezmínila a je to zcela zásadní, je povaha a osobností nastavení vašeho psa. Četla jsem spousta článků o tom, jaká plemena jsou vhodná proto, aby byla s námi na pracovišti. Stejně jako u řady dalších situací, kdy bereme svého psa mezi lidi, i v tomto případě pro to mají lepší předpoklady společenská plemena. Ale protože i psi mají různé povahy (a vy je znáte nejlépe), nemusíte nutně klást rovnítko mezi zlatosrstého retrívra a vaši představu psí kanceláře. Pokud je váš pes přizpůsobivý, klidný a nedoprovází každé vaše slovo hlasitým štěkáním, neměl by to být problém.
Jaký je váš názor na psa v práci? Máte s tím osobní zkušenosti, podělte se o ni s námi.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.