Co si budeme povídat, díky své energetické povaze se naši psí parťáci mohou snadno dostat do maléru a zranit se. Kolikrát za to ale může jen blbá náhoda nebo cizí nepozornost. Jednoduše řečeno, každý pes se může v důsledku zranění dostat do ohrožení života, a proto bychom měli mít alespoň základní znalosti, jak mu v takovém případě pomoci a třeba mu i zachránit život.
Úplným základem jsou bavlněné obvazy, vata k čištění ran, dezinfekce vhodná pro zvířata (já používám Ajatin) a pinzeta vhodná k vytahování trnů nebo předmětů z tlamy. Lékárnička by ale měla obsahovat i náplasti, antiseptickou mast, chirurgické rukavice, tlakový obvaz, injekční stříkačku, živočišné nebo aktivní uhlí a 3% peroxid vodíku. V některých chovatelských potřebách si můžete koupit rovnou vybavenou lékárničku a nemusíte řešit, jestli máte vše potřebné.
Pokud je nutný okamžitý zásah a ošetření by nepočkalo domů, přesuňte se s pejskem na bezpečné a pokud možno klidné místo. Nejdříve zhodnoťte situaci a případně si zranění a jejich ošetření seřaďte podle závažnosti. Snažte se zůstat co nejvíce v klidu, abyste nervozitu nepřenášeli na psa. Pokud jde o první zranění a nevíte, jak bude pejsek reagovat, před ošetřením mu raději nandejte náhubek nebo stáhněte tlamu obinadlem. I u vyndavání třísky by se po vás totiž mohl ohnat.
Ujistěte se, že je pejsek schopný reagovat buď na své jméno, tlesknutí, nebo na jiný hlasitý zvuk. Pokud nereaguje, okamžitě zkontrolujte, zda dýchá a má puls:
Normální stav dechu je 10 - 30 vdechů za minutu. Ke snížené dechové frekvenci může dojít v důsledku otravy, prochladnutí nebo v pokročilém stádiu šoku. Zvýšenou frekvenci zas zaregistrujete při vzrušení, bolesti, přehřátí a v počátečním stádiu šoku.
Normální puls je 60 - 120 tepů za minutu, menší plemena a štěňata budou mít frekvenci vyšší než větší psi. Pomalejší puls nahmatáte v případě podchlazení nebo v pokročilém stádiu šoku, rychlejší při vzrušení, zvýšené teplotě, otravě, elektrickém šoku, uštknutí, bolesti, srdečním záchvatu nebo v počátečním stádiu šoku.
Pokud pejsek nedýchá nebo nemá hmatatelný puls, je třeba okamžitě zahájit resuscitaci. Ideální je, pokud máte po ruce někoho, kdo může kontaktovat veterináře a dopravit vás k němu, zatímco vy resuscitujete. Pokud tu možnost nemáte, zavolejte si zvířecí záchranku. Nejen že po cestě k veterináři provedou resuscitaci profesionálně, mají i veškeré potřebné vybavení pro stabilizaci zvířecího pacienta. O těchto záchrankách jsem psala zde.
Resuscitace zahrnuje tři základní kroky, a to uvolnění dýchacích cest, umělé dýchání a masáž srdce.
Narovnejte psovi hlavu a krk, vytáhněte jazyk z tlamy (to vám lépe půjde kapesníkem nebo kusem látky) a odstraňte z ní veškeré zbytky nebo cizí tělesa.
Po vyčištění dýchacích cest zkontrolujte barvu sliznic. Pokud jsou jazyk a dásně modré, pes má nedostatek kyslíku. Jestliže nedýchá, zahajte umělé dýchání. To se u větších psů provádí z úst do nosu, u menších plemen a štěňat do nosu a tlamy. Pamatujte, že hlava a krk musí být natažené, jazyk vytažený a při vdechu by neměl vzduch unikat přes pysky.
Vdech by měl být rovnoměrný do obou nosních dírek, hluboký podle velikosti psa. Poté nechte krátký čas na vydechnutí. Vdechy by se měly opakovat zhruba po třech vteřinách. Sledujte hrudník psa a po minutě vždy zkontrolujte dech a tep.
Jestliže už pes začne dýchat sám, položte ho na bok a mírně mu natáhněte hlavu, jazyk nechte vyplazený. V situaci, kdy pes už začne dýchat sám, ale jen velmi slabě a povrchně a stále nereaguje, pokračujte v umělém dýchání 10 - 15 vdechů za minutu.
Masáž srdce se provádí pouze v případě, že pejsek nevykazuje žádnou srdeční činnost. V opačném případě, pokud by srdce tlouklo slabě a vy jste přesto zahájili masáž, mohli byste ho úplně zastavit.
U velkých plemen se masáž provádí oběma rukama jako u člověka, u malých psů a štěňat otevřenou dlaní. Před začátkem položte psa na pravý bok, podklad by neměl být moc měkký. U malých psů směřujte tlak přímo na srdce nad úrovní lokte, u velkých psů do boku největšího průměru hrudníku.
Tlak by měl být stejnoměrný, hluboký podle velikosti psa. Při kombinaci s umělým dýcháním opakujte sérii 10 - 15 rychlejších stlačení a 2 vdechů. Rychlost stlačení závisí na velikosti psa - u menších by měla být frekvence asi 140, u větších asi 90 stlačení za minutu.
Masáž srdce provádějte, dokud neucítíte puls nebo se pejsek nedostane pod dohled veterináře či záchranáře.
Pokud si chcete být jisti, že v případě potřeby budete schopni svému parťákovi zajistit první pomoc, můžete se zúčastnit semináře, kde vás kromě resuscitace naučí třeba i správné manipulaci se zraněným psem, fixaci, zastavení krvácení a další užitečné dovednosti. Pokud byste o takové školení měli zájem, podívejte se třeba na www.prvnipomocpropsy.cz.
Upřímně doufám, že nikdo z nás nikdy tyto informace nebude muset použít v praxi, štěstí ale přeje připraveným, a proto bychom měli být schopní svému psovi první pomoc poskytnout, co myslíte?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
