Obecně je křeček považován za malého, nenáročného a bystrého hlodavce. Je to noční zvíře, které patří k nejběžněji chovaným hlodavcům. Možná i z toho důvodu, že péče o ně není příliš náročná. Nebude vás sice nikdy poslouchat na slovo, ale při vlídném zacházení vás odmění svojí přátelskou a zvědavou povahou. Jsou ale všechny druhy křečků stejné, nebo i mezi těmito malými hlodavci najdeme rozdíl?
Zlatý neboli syrský křeček
Tento druh křečka se obecně doporučuje začátečníkům. Ze všech druhů je totiž nejlépe ochočitelný a je také největší. Tito křečci jsou spíše klidnější povahy a žijí především v noci. Dokážete jej ochočit i mazlit se s ním, bývají navíc přítulní. Je to ale spíše křeček samotář, který nejraději žije v kleci sám. Nedoporučuje se jej chovat v páru, takže si ze začátku můžete pořídit pouze jednoho. Pozor ale na samičky, ty někdy bývají divočejší.
Křeček džungarský
Křeček džungarský je naproti tomu zvíře sociální a je lepší ho chovat ve skupině. Doporučuje se ale nejlépe ve skupině složené z jedinců stejného pohlaví. I tento druh křečka patří k těm, kteří jsou přátelští a dají se relativně snadno ochočit. Tak jako hlodavci obecně, i tento druh křečka je aktivní především večer a v noci. A to velmi. :) Mám s tím vlastní zkušenost!
U džungaráka, jak se mu říká, si ale dejte pozor, zda jde o čistokrevného. Ten čistokrevný je milý, komunikativní a hravý. U kříženců se někdy může vyskytnout plachost, kousavost nebo agrese vůči majiteli.
Křeček Campbellův
Tento typ křečka je velmi podobný tomu džungarskému, jen je vícebarevný. Má ale odlišnou povahu. Velmi si brání svoje obydlí, a to i vůči majitelovi. Pokud ale křečkovi do bydlení nezasahujete a vyndaváte ho z jeho prostředí třeba krabičkou, na ruce už bývá hodný, nekouše ani neskáče. Toto chování se u křečka Campbellského nemusí projevit, ale spoléhat se na to nedá. Tento typ křečka se doporučuje chovat ve skupinách stejného pohlaví. Samičky totiž bývají velmi plodné a měly by jeden vrh za druhým.
Křeček čínský
Další ze známějších křečků je ten čínský. Ve srovnání s ostatními křečky má špičatější obličej. Od čela až do poloviny zad mu obvykle vybíhá černý hřbetní pás, což ale nemusí být pravidlem. U křečka čínského stále přetrvává velmi divoké chování, samička se vůči samci chová vysloveně agresivně. Pokud si chcete pořídit tento druh křečka, pak myslete na to, že ochočit se nechají pouze mláďata.
Roborovského křeček
Tento typ křečka poznáte podle jeho dvou bílých symetrických skvrn, které má umístěné okolo očí. Pokud máte dostatečně velký prostor, můžete křečků Roborovských chovat více. Jejich problémem ale je, že ochočit se je podaří jen zřídka.
Křečci se všeobecně dožívají zhruba dvou až tří let. Pokud si ale zvolíte Campbellova, u kterého je výhodou, že ho můžete chovat ve skupinkách, mějte na paměti, že tito křečci vás budou rozveselovat maximálně dva roky.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
