Terénní dostihy nejsou pouze o rychlosti, ale i o touze psa lovit
Lov a pohyb. Miluje-li pes obě tyto aktivity, pak je pro něj coursing jako strvořený. Tento terénní dostih je založen právě na touze psa chytit svoji kořist.
Coursing, tak jako klasické dostihy na oválech, je spojován především s chrty. Terénní dostihy jsou dnes ale stále oblíbenějším sportem i pro další aktivní psí rasy. Samozřejmě i pro jejich páínečky. Na předcích psa tak nezáleží. Důležitá je jeho touha lovit.
Hare coursing, tedy běh za živým zajícem, krysou nebo kočko, je u nás zakázaný. Vyzkoušet můžete pouze Lure coursing, při kterém psi loví umělou náhradu nebo nějaký střapec.
Závody psi běhají na nejlépe mírně svažité a dobře přehledné louce. Návnada je tažena navijákem přes louku cik-cak tak, aby simulovala běh zajíce. Trasa závodu by měla nejlépe obsahovat přírodní překážky, aby psi ukázali i svoji inteligenci. Cílem dostihu je chytit návnadu.
Závod je dvoukolový, v každém z nich psi běží jinou trasu. Proti sobě stojí vždy dva psi stejné rasy a pohlaví, odlišeni jsou barevnými dečkami. Jejich výkony se hodnotí podle rychlosti, úsilí chytit kořist, obratnosti, vytrvalosti a inteligence. Zisk v jednom kole je maximálně 100 bodů. Pokud pes získá 50 bodů, pak může postoupit do druhého kola. Vítěz je pak samozřejmě ten s více body.
V Coursingu tedy nejde pouze o čas, za který dokáže pes návnadu chytit. Celkově jsou důležité oeho lovecké pudy, které se při dostihu projeví. Není tedy dobré nutit své psíky do závodění, pokud je lov nebaví. Bez touhy z něj dobré výkony nedostanete.
Jak to nejlépe zjistit, je navštívit trénink coursingu. K tomu žádné speciální vybavení nepotřebujete. Jestli se ale rozhodnete závodit, musíte si pořídit coursingovou licenci. Ta je omezena pouze věkem závodníka, tedy vašeho psa, a jeho kondicí. Na závodění si pak musíte pořídit košík a coursingovou dečku nebo obojek.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...