Záhada kočičích jazyků
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla tím, co z nich dělá bezkonkurenční lovce.
U psů se šlechtěním podle jednotlivých plemen některé tělesné znaky (jako je například rychlost u chrtů nebo vytrvalost u ovčáků) zdůraznily, jiné byly zas potlačeny. Kočkám naproti tomu zůstaly hlavní rysy stavby těla beze změny (samozřejmě až na některé výjimky jako je třeba plemeno manx nebo japonský bobtail).
Jen si vezměte, ve srovnání se psy tělesná váha koček kolísá jen poměrně málo, přibližně mezi 3 – 7 kg. Všechny domácí kočky mají prostě zhruba stejný tvar i velikost, což se o psech rozhodně říct nedá. U koček rozlišujeme jen tři typy stavby těla:
Zavalitý typ – krátké a kompaktní tělo s krátkou a kulatou hlavou, plochým obličejem, širokými rameny a zády a krátkýma nohama. Typickým představitelem tohoto tělesného typu je britská krátkosrstá kočka.
Svalnatý typ – zástupci této tělesné stavby mají oproti zavalitému typu méně kulatou hlavu, mají středně široká ramena a záda i středně dlouhé nohy. Patří sem například cornish rex.
Útlý typ – sem patří kočky s protáhlou klínovitou hlavou, dlouhýma a tenkýma nohama a úzkými rameny i zády. Zařadit sem můžeme třeba siamskou kočku.
Tělo kočky je tvořeno kostrou z 245 kostí - mají tedy o 39 kostí víc než my lidé! Tento rozdíl je dán především větším počtem obratlů, které tvoří páteř a jež u téměř všech plemen přechází v dlouhou ocasní část.
Nejnápadnějším znakem kostry kočky je pružnost páteře. Můžou za to volnější spojení mezi jednotlivými obratli. Dalším klíčem k obratnosti jsou spoje mezi páteří a lopatkami a mezi páteří a pánví, absence klíčních kostí a spoj stehenní kosti zadních končetin s pánví kulovitým kloubem. Díky tomu všemu mohou kočky tak perfektně skákat, udržovat rovnováhu, šplhat, chodit po úzké římse a protáhnout se jakoukoli štěrbinou, kam se jim vejde hlava.
Kosti jsou pevné ale lehké. Perfektně se tedy hodí k obratnému a dokonale ovládanému pohybu. Další aspekt napomáhající tomuto lovci jsou velké čelisti, ze kterých vyčnívají dýkovité špičáky. Ty se perfektně hodí k uchopení a usmrcení kořisti a k trhání masa.
Kočky jsou (stejně jako psi) prstochodci – došlapují tedy na rozdíl od lidí jen na prsty. Proč je toto typickým znakem aktivního lovce? Prodlužuje se tím krok a zvíře docílí zrychlení, protože se země současně dotýká jen malá plocha nohou.
Kočičí nohy nejsou jen pozoruhodně silné. V případě nutnosti se dokáží pohybovat i nesmírně jemně. Navíc dokáží i naprosto znehybnět, a to i uprostřed kroku. V takto strnulé pozici pak vydrží až do chvíle, kdy vyrazí za kořistí. Psi musejí být naproti tomu v podobné lovecké dovednosti cvičeni. Když budete sledovat při lovu netrénovaného psa a kočku, jistě si všimnete, že psům kočičí vrozená šikovnost pro lov zkrátka chybí.
Abychom psům ale nekřivdili – kočky zas nedokáží udržet rychlost, nemohou tedy kořist štvát jako psi. Odkázány jsou na trpělivost, moment překvapení a smrtelnou přesnost.
Když to shrneme, stavba těla koček jim dává pozoruhodnou pružnost, obratnost a ladnost, kterou bychom jinde ve světě zvířat jen těžko hledali, co tříkáte?
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?
Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?
Není zrovna jednoduchá věc podívat se kočce do tlamy. Koneckonců i u některých psů je to boj. Nicméně pokud chcete mít zdravého a spokojeného parťáka, je to třeba čas od času podstoupit. Kočičí i psí tlamu totiž dokáže potrápit nejeden problém a sami...
Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.
Zatímco pro nás lidi je pohled do zrcadla více než rutina, jsme na něm doslova závislí, pro zvířata představuje komplikovanou disciplínu. Jen málo z nich je mentálně schopných si uvědomit, že dvojník, který se před nimi v zrcadle objevuje, jsou přímo...
Technologie se rozvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, a tak není divu, že vznikají i aplikace pro naše domácí mazlíky. Některé jsou jen pro zábavu, jiné nám mají pomoci s výchovou. Pokud se vám nechce brouzdat po internetu, pár z nich vám tu představím.
Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá....
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Minule jsem vám popsala, co všechno vám může prozradit kočičí postoj nebo pozice jejího ocasu. Dnes se zaměříme na uši a obličej.
Podle metody Ttouch můžete doteky použít k léčbě veliké škály zdravotních, mentálních i emocionálních problémů. O co vlastně jde a jak to funguje?
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...