Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu bude nepříjemná.
Hodně lidí si myslí, že pes projevuje emoce jen dvojím způsobem: když vrtí ocasem, je to OK, jakmile vrčí a štěká, je zle. To je ale příliš zjednodušené. Třeba Kulajda vrčí asi tak deseti různými způsoby, z nichž polovina je pozitivní. Tak například mě zásadně zdraví vrčením. Vrčení-mručení dělá blahem, když ji drbu za uchem. Víc nahlas vrčí, když se válí v trávě na zádech. A když si hrajeme, vrčí a štěká jinak, když mám míček já, a jinak, když ho má ona – pořád ale vesele… Přesto se jí při tom někteří lidé zcela zbytečně bojí.
Jak tedy poznat, kdy je váš pes nervózní?
Ježí se mu srst za krkem
Lidem občas vstávají chloupky za krkem i z příjemného rozrušení, ale zvířatům nikdy. Naježení je vždy známkou nepříjemných pocitů. Načechraný kožich, ale i pera nebo bodliny způsobí, že zvíře vypadá větší a tudíž strašlivější. Pes, který se ježí, se snaží vzbudit větší respekt v nepříteli.
Dělá strnulé opatrné pohyby, ocas drží vzhůru
Někteří psi se dokonce plíží přitisklí k zemi. Tahle strnulost ukazuje, že mají svaly v pohotovosti a jsou připravení udělat rychlý výpad nebo vzít nohy na ramena.
Stahuje ocas mezi nohy
Jednoznačná snaha zmenšit se a neriskovat úraz. Pes se staženým ocasem zahnutým pod tělo se prostě bojí.
Dává uši vzad
Stejně reaguje spousta dalších zvířat – uši vzad mohou znamenat snahu slyšet, co se děje vzadu nebo krytí boltců před výpadem vpřed.
Cení zuby
Jakmile Kulajda nakrčí čumák a ukáže zuby, vím, že je opravdu naštvaná a snaží se nepřítele zastrašit. U některých psů je právě tenhle výraz jasnou předzvěstí rvačky.
Rozevřené oči zvedá nahoru a pod nimi se ukazuje bělmo
Tenhle výraz si lidé často pojí s výčitkami svědomí, protože ho pes obvykle předvádí, když doma něco provede. Ve skutečnosti ale znamená strach.
Rychlý dech, roztažené zornice a třas
Asi každému dojde, že třesoucí se pes se zrychleným dechem a vyplazeným jazykem trpí. V takovém stavu je bohužel spousta psů během silvestrovských oslav, někteří i v dopravních prostředcích nebo ve velmi hlučném prostředí. Ovšem pozor – Kulajda umí takový stav i simulovat, aby dostala něco dobrého jako útěchu! Pokaždé, když začnu vařit, má záchvat paniky. Jak poznám, že to jen hraje? Zaprvé nedokáže roztáhnout zornice, zadruhé to předstírá s železnou pravidelností a zatřetí u toho jednou dokonce usnula. V sedě.
Stejně důležitá je i otázka, jak psa uklidnit
To právě záleží na povaze zvířete. I pes, který štěká, může mít jen strach. Místo trestání ho nejprve zkuste spíš uklidňovat. Ukažte mu, že vy, jakožto alfa ve smečce, se o vše zvládnete postarat. Nezapomínejte, že násilí plodí násilí. Když nervózního psa budete trestat, příště možná ve stejné situaci bude ještě víc nervózní, protože si s ní spojí nepříjemnou vzpomínku.
Na závěr ještě rada pro začátečníky
Psa často znervózňuje sám páníček. Když v dálce vidíte potenciální problém a začnete na svého psa poplašeně volat a ohánět se vodítkem, vystrašíte ho. Dojde mu, že vy máte strach, a nejspíš vás i sebe začne bránit. A rázem z něj máte „zlého psa“, který musí být na vodítku. Buďte v klidu, mluvte tiše a zůstaňte ve střehu. Jakmile zpozorujete některý z výš popsaných projevů, používejte povely jako „k noze“, „sedni“ a „zůstaň. To úplně stačí. Není vůbec třeba křičet: „Chyťte si toho psa!“
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...