Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Nepeta cataria, tedy šanta kočičí, je divoce rostoucí trvalka pocházející z jižní Evropy. Šanta je příbuzná s mátou. Jejím až metr vysokým keříkům se daří na suchých, slunných místech a kvete od pozdního jara až do podzimu. Oblíbenou není jen u milovníků koček. Lidem krásně voní, pěstuje se jako okrasná rostlina i léčivá bylinka. Použít se dá třeba na čaj pro uklidnění (pozor, těhotné ženy ho nesmějí - podporuje děložní stahy a krvácení).
Kočky zajímá hlavně nadzemní část rostliny, a to jak čerstvá, tak sušená. Spousta koček po ní doslova šílí. Mazlí se s ní, válí se po ní, nadměrně slintají. Může za to silice nepetalakton, která se uvolňuje a do kočičího organismu se dostává vdechováním.
Pokud kočky šantu očichají, obvykle u nich dojde k prudkému roztažení zorniček a následnému typickému chování, které je způsobeno stimulujícími účinky rostliny. Když naopak šantu pozřou, zapůsobí jako sedativum a kočičky se zklidní. Většinou jí okusují, aby se narušením struktury lístků a stonku uvolnilo více esenciálního oleje obsahujícího nepetalakton.
Některé kočky (třetina až polovina) ale na šantu vůbec nereagují. Plemena, která nepocházejí z oblastí, kde šanta přirozeně roste, mají o tuto kytku často menší zájem – například siamky a barmské kočky. Reakce na šantu je totiž záležitostí genetiky a je dědičná. Nevelké nadšení projevují také starší kočky a koťata, která zatím nedosáhla pohlavní dospělosti. Krom koček na šantu reagují třeba i tygři nebo rysové.
Nemusíte se ale bát, že by tato bylinka vašemu chlupáčovi nějak ublížila. Nemá nežádoucí účinky a není návyková. “Omámení” po 5 - 20 minutách samo odezní a kočka si musí hodinu odfrknout, než se o bylinku začne zas zajímat.
Pořídit si ji můžete už sušenou, ve formě spreje nebo zašitou v hračkách. Ani její pěstování není obtížné. Dařit se jí bude na zahrádce nebo v truhlíku za oknem (problém může být, pokud se k ní dostane kočka a v “rauši” ji zlikviduje dřív, než stihne pořádně vyrůst).
Pokud si ji vysadíte na zahrádce, berte v potaz, že se šíří podzemními šlahouny. Když nechcete, aby se vám po zahrádce šířila nekontrolovatelně, uchyťte rostlině kořeny do kořenáče.
Sbírá se pak v období květu a suší v teple, suchu a tmě - tak se zachová maximum esenciálního oleje. Uchovává se ve tmě, protože sluneční světlo obsaženou účinnou látku ničí. Čerstvě natrhanou šantu můžete také zmrazit.
Patří vaše kočka mezi ty, co na šantě “ujíždějí”, nebo je jí lhostejná? Pokud jste s šantou neuspěli, neztrácejte naději. Příště vám představím další kočičí drogy ;).
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...