Nekupujte, adoptujte
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii můžete narazit na tento zvláštní druh vlka. Chce to ale kapku štěstí. Podél pobřeží ostrova se pohybují jako duchové a člověk je ve zdejších mechových lesích jen zřídka zahlédne.
Chris Darimont, vědecký ředitel Raincoast Conservation Foundation, studoval téměř dvě desetiletí jejich neobvyklý životní styl a sdílel některé zajímavé informace o této jedinečné populaci vlka.
autor: Ian McAllisterExistují dva typy pobřežních vlků. Jedna populace žije na pevnině, ta druhá na ostrovech. Krom území se od sebe liší i tím, že jídelníček těch pevninských neobsahuje takové množství mořské potravy. Chris Darimont se zaměřil na vlky ostrovní:
Na rozdíl od svých vnitrozemských bratranců jsou pobřežní ostrovní vlci zcela oddaní moři. Jejich geny to dokazují - podle studie z roku 2014 mají ostrovní vlci odlišnou DNA.
Genetické rozdíly mezi vlky nejsou ničím neobvyklým, zde se ale tyto rozdíly objevují na tak malé oblasti, jako je západní pobřeží ostrova Vancouver.
autor: Ian McAllisterLidé si většinou vlčí potravu spojují s losem nebo jelenem, ale tito chlápci jsou prakticky pascetariáni. Losos představuje téměř čtvrtinu jejich jídelníčku. Dále se krmí korýši, škeblemi, sledími vejci, tuleni, říčními vydrami a velrybími zdechlinami.
autor: Ian McAllisterDarimont říká, že tito vlci žijí dvěma tlapami v oceánu a dvěma tlapami na souši. Mořští vlci mohou plavat kilometry mezi ostrovy a skalnatými výběžky, aby mohli hodovat na tuleních a mršinách zvířat nalezených na skalách.
Největší zaznamenaná vzdálenost překonaná těmito vlky je souostroví vzdálené od nejbližší pevniny 12 km.
autor: Ian McAllisterV důsledku jejich stravy jsou ostrovní vlci menší než ostatní šedí vlci v jiných částech země. I jejich vnitrozemští příbuzní jsou asi o 20 % větší. Liší se i barvou, často jsou červenohnědí.
autor: Ian McAllisterDalší populace mořských vlků se zdržuje na jihovýchodní Aljašce. Průběhem času ale jejich počet celkově klesá. Kdysi se prý potulovali po celém pobřeží až ke Kalifornii. Dnes je jižně od Vancouveru nenajdete.
autor: Ian McAllister
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...