Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Některé kočky jsou samozřejmě jako cukrátko, miloučké, mazlivé a hodňoučké. Já doma mám ale perfektní příklad toho chování, co genetiky zajímalo. Moje Kočka (tak se jmenuje - oslovujeme voláme “micí”, jméno, které jsem jí dala se totiž rozhodla ignorovat) se chová, jako by měla prostě všechno na háku, a tváří se, jako by měla všechno u … ocasu. Každý den spolu měříme sílu vůle a bojujeme o morální a sociální nadvládu domácnosti. Když něco chce, jde si tvrdě za svým, ať už nepřestávajícím mňoukáním, dotěrností, neodbytností, propalujícím pohledem, nebo drápy.
Představte si třeba, že chcete zalít kytky na parapetu. Přes kočku, podle které jsou ale kytky její a tudíž musí být jakákoli manipulace s nimi pod jejím dohledem, se k nim prostě nedostanete. Tak kočku vezmete a položíte ji na gauč. Jenže když se otočíte, je zpátky na parapetu. Tento cvik můžete opakovat třeba hodinu, ale už vám není pomoci, jste vtaženi do hry “kdo víc vydrží”, jinak přezdívané “komu dřív rupnou nervy”. A ne, postříkat ji rozprašovačem nepomůže. Ani ji zavřít vedle v místnosti. To bych totiž musela zamknout kočičí dvířka, a to by s nimi lomcovala tak dlouho, až by je vyrvala z pantů. Asi by fungovalo ji zavřít do pytle. Jenže to bych ji do toho pytle taky musela nějak dostat. A nechci si představit tu pomstu, co by následovala. Pravděpodobně bych strachy ani neusnula. To ty kytky radši nechám umřít.
Nebo si představte, že se koukáte na televizi, a kočka chce pustit do předsíně, kam normálně nemá přístup. A tak se posadí před dveře a začne mňoukat. Pěkně nahlas a ve stejném rytmu, jako ty nejotravnější hodiny na světě. A když už ztrácí hlas a začne jí docházet, že tohle nevyhraje, alespoň se vám zakousne do nohy a uteče, nebo vám vleze na klín a bude vás tak dlouho otravovat a lézt do obrazu, dokud ji nezačnete hladit. Pak se spokojeně uvelebí s pocitem, že se sice do předsíně nedostala, ale nakonec stejně vyhrála ona.
Občas mi přijde, že něco chce, i když to vlastně nechce. Jen proto, abych si třeba nezačala myslet, že pánem domácnosti jsem tu já. Ale abyste si nemysleli, Kočka není žádná bestie. Ráda se mazlí, je i milá, když je mi špatně, přijde za mnou a přede. Umí být hodná a občas mi vyjde i vstříc. Musí mít prostě jen pocit, že není jako ten pitomeček pes, který vždycky poslechne a nikdy není po jeho. Chce být se mnou prostě rovnocenná a když má pocit, že o svou pozici přichází, vykoná potřebná opatření, aby všem připomněla, jak to tady chodí. A mně to nevadí, je to část jejího charakteru, který miluji. Kočka má i na kočku opravdu silnou osobnost a máme mezi sebou velmi intenzivní a upřímné pouto.
A teď konečně k tomu, co vás asi zajímá - proč jsou kočky takové, jaké jsou. Biologové z univerzity v St. Louis studovali a kompletně popsali genom kočky domácí a myslí si, že přišli na odpověď. Zjistili, že genom kočky domácí se v podstatě neliší od toho kočky divoké. Domestikace u nich tedy proběhla v mnohem menší míře než například u psa. To znamená, že se kočka stále chová jako divoké zvíře, které akorát žije vedle člověka (ne s ním).
Toho, jak málo se kočky změnily, si můžete všimnout třeba na jejich schopnosti lovu. I když ji většina z nich už dávno vůbec nepotřebuje, geneticky je stále stejně silná jako u divokých koček. Když Kočka ještě před přestěhováním chodila ven, ráda mi nosila živé sýkorky, které doma triumfálně vypouštěla. Pro váš klid - všechny sýkorky byly mnou opět vypuštěny ven, v pořádku a bez fyzické újmy, jen s notnou dávkou nadávek linoucích se jim ze zobáčku. Šlo čistě o sportovní lov, hlady určitě netrpěla, protože chodila vyžírat misky ještě sousedovic kocourovi.
Samozřejmě, že u každého plemene i u každé jednotlivé kočky se to projevuje různou silou. Obecně ale platí, že kočky jsou vůči snahám o domestikaci pozoruhodně odolné.
Zajímavé je, v čem se naopak genom kočky domácí od divoké liší - v oblasti spojené s adaptací na strach a paměť. Znamená to, že díky těmto změnám se domácí kočky méně často bojí. Lepší paměť je vázaná především na odměny a tresty. Dnešní domácí kočky si tedy rychleji vytvoří vazbu mezi odměnou či trestem a situací, která k nim vede. Jde vlastně o větší citlivost k lidskému chování.
Zajímavé je také to, že všechny tyto genetické změny, které zatím u koček proběhly, jsou totožné s těmi na začátku domestikace psů. Je tedy možné, že v průběhu století nebo tisíciletí se kočičí chování bude ještě měnit a přibližovat tomu psímu. Kdyby vás zajímala celá studie, najdete ji zde.
A co vy, máte doma taky suveréna, nebo jednu z těch hodných přizpůsobivých koček?
Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu. Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části...
Před pár týdny spadla v Krkonoších jedna z největších lavin za poslední dobu, která zavalila několik lidí, z nichž jeden bohužel zemřel. To mě přivedlo na dnešní téma, které se věnuje záchranářským psům, kteří pomáhají s vyhledáváním ztracených či...
Jak správně sestavit kočičí jídelníček, čím jej obohatit a na co si dát pozor, těmto otázkám jsme se věnovali v předchozím článku. Dnes se společně s výživovým odborníkem značky Brit, Ing. Martinem Kvášem, podávíme na kočičí jídelníček z té praktické...
O tom, že i dobře vycvičený pes může kousnout a že pokousání je nejčastěji následkem nějaké provokace či k ní dojde v obraně nebo stresové reakci jsme si již říkali v článku „Kousnout může každý“. Dnes se ale zaměříme na praktickou stránku věci, a to...
V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů,...
Kočky jsou známé nejen svou vybíravostí, ale také mlsností. Jak správně sestavit kočičí jídelníček a nepodlehnout upřenému pohledu na oblíbenou pochoutku? Detaily o vhodném krmení koček mi prozradil výživový odborník značky Brit, Ing. Martin Kváš.
Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...
Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...
Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...
Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...
Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...
Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...
