Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Někteří z nás by možná rádi pomáhali jiným, ale nemají jak, nebo třeba jen neví, že ty prostředky vlastně mají. Jedním z nich může být i váš psí parťák. Samozřejmě ne každý pes je pro terapii vhodný a stejně tak ne každý psovod má potřebné predispozice. Podle čeho tedy poznáte, jestli doma máte potenciálního psího terapeuta?
Samozřejmě musí být v dobrém zdravotním stavu a starší 15 měsíců.
Canisterapii se můžete věnovat s pejskem jakéhokoli plemene (samozřejmě že i s voříškem) a velikosti. To, na čem záleží, je výchova, výcvik a především samotná povaha psa. U ní vše začíná. Pejsek musí být klidný, vyrovnaný, přirozeně milovat kontakt s lidmi. Nesmí mu chybět ani notná dávka trpělivosti. Bez těchto vlastností ze psa terapeuta prostě neuděláte, i kdybyste se na hlavu stavěli.
Samotné zmiňované vlastnosti ale taky nestačí. Aby se ze psa stal terapeut, musí mít za sebou dobrou výchovu a socializaci, musí být také perfektně ovladatelný. Nesmí se bát nových zvuků a prostředí, musí v klidu zvládat nastalé situace.
Poslední na řadě je výcvik. Nejde ale o nic neobvyklého. Terapeutický pes musí ovládat základní poslušnost, stejně jako by to měl umět jakýkoliv pes. Tedy přivolání, sedni, lehni, zůstaň a chůze u nohy. Každý další zvládnutý povel, jako třeba aport nebo podávání packy, je samozřejmě bonusem. Hlavní je, aby pes povely plnil nejen v klidu, ale i na rušném místě mezi lidmi. A samozřejmě, aby poslechl vždy napoprvé.:-)
Protože základní náplní práce psího terapeuta je jeho hlazení a mazlení, musí být na ně zvyklý a v klidu si je nechat líbit i od cizích lidí. Zvykejte taky pejska na jemné tahání za ocas i uši, aby pak byl připravený, kdyby k tomu při terapii došlo.
Je také třeba naučit psa přerušování hry, kdy se musí uvést do klidu. Další a velmi důležitá věc, kterou pejsek musí zvládat, je polohování. Pro výcvik můžete využít i některé psí školy, které nabízejí speciální tréninky dovedností canisterapeutických psů.
Pokud si myslíte, že jste připraveni stát se s pesanem canisterapeutickými parťáky, můžete se pokusit složit zkoušku. Každá společnost si disciplíny zkoušky stanoví sama a mohou se od sebe lišit. Nejdříve si tedy vyberte, pod kým byste chtěli canisterapii provozovat, a podívejte se na jejich zkušební řád. Na jeden takový se můžete podívat třeba tady. Můžete si jednotlivé disciplíny před samotnou zkouškou společně natrénovat.
A pak už jen hodně štěstí při skládání zkoušky!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...