Historie kočky domácí II. - od středověku po současnost

O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka. 

O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.

Středověká Evropa

I ve středověku byly kočky na území Evropy velmi ceněny. Karel Veliký dokonce v 9. století vydal nařízení, že se má kočka chovat na každém selském či klášterním dvoře. Krádež nebo zabití kočky se velmi přísně trestalo.

Dokonce i křesťané měli zprvu ke kočkám kladný vztah. Podle legendy kočka zahřívala a chránila Ježíška v jesličkách a typická kresba na hlavě mourovatých koček byla pokládána za stopu tří prstů Panny Marie, která ji z vděčnosti pohladila.

Inkvizice a raný novověk

Pohled člověka na kočky a vztah k nim se radikálně změnil v 13. století s příchodem inkvizice. Ta je označila za spojence čarodějnic a ďábla a prohlásila je za posedlé zlými duchy. Vše, co na nich lidé doposud obdivovali, jako jejich nezávislost, pružné pohyby nebo možnost vidět ve tmě, se najednou obrátilo proti nim.

Kočky začaly být upalovány společně s čarodějnicemi a černá kočka se stala symbolem ďábla. Vše vyvrcholilo v 16. a 17. století, kdy byly kočky ve velkém věšeny, přibíjeny na vrata nebo upalovány v koších. Dokonce se věřilo, že kočky mají schopnost ovládnout mrtvé tělo a udělat z něj upíra.

V námořnictví se ale přes to všechno vztah ke kočkám nezměnil a i v raném novověku byly používány na lodích pro lov myší a krys. V 18. století dokonce vznikla oficiální funkce lodní kočky a tuto pozici si kočky udržely až do 20. století. Jedna taková se dokonce plavila i na Titanicu. Tímto způsobem se také rozšířily do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.

Pohled na kočky se opět obrátil s nástupem osvícenství a v průběhu baroka a rokoka se kočky staly ozdobou salonů. Zde někde začíná i jejich šlechtění. V 17. století byly do Evropy dovezeny první dlouhosrsté kočky z Perské říše.

Moderní doba

Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let. Jejich první výstava se konala v Londýně v roce 1871 a roku 1887 zde byl založen Národní klub chovatelů koček. Ve Spojených státech amerických se první výstava konala roku 1895. Následovalo zakládání dalších klubů a spolků, rozšiřování výstav a šlechtění dalších plemen, až jsme se dostali tam, kde jsme dnes.

Momentálně existuje přes 50 plemen uznaných organizací FIFe, hlavní organizací chovatelů koček v Evropě včetně ČR, a dalších 14 plemen, která na uznání teprve čekají.

Související články

Nejúžasnější kočičí hrdinové

O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.

Příběh psa Gobiho. Jak malý pes uběhl ultramaraton

Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé...

Syndrom mrtvého ocasu. Jak mu předejít?

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně...

5 tipů, co dělat během léta se psem ve městě

Letní horka dokáží proměnit městskou zástavbu v rozpálenou betonovou džungli. My dvounožci se můžeme zchladit sladkou zmrzlinou, limonádou nebo si odskočit do bazénu, ale co naši chlupáči? Dnes bych vám ráda poradila pět aktivit, kterými můžete...

Deset zajímavých faktů o potkanech

Také máte doma malou potkaní příšerku s korálkovýma očima a růžovýma ouškama? Kromě toho, že jsou potkani neuvěřitelně roztomilá domácí zvířata, jsou také neskutečně společenští a láskyplní. Je toho ale mnohem více, čím jsou tito malí hlodavci zajímaví.