Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Předem zvažte, co pes umí a neumí. Spousta psů zná velké množství triků a udělá, co vám na očích uvidí. Takoví se samozřejmě fotí nejsnadněji. Můžete si přesně určit, kam si sednou, na jakou stranu se budou dívat, zkrátka jak bude výsledný snímek vypadat. Máte-li čas, je samozřejmě nejjednodušší postupně psa připravovat učením základních povelů (sedni, lehni, zůstaň…). Jak ale pracovat se psem, který takové povely ještě nezvládá, zato fotit se musí okamžitě?
Je to vždy jednodušší. Panička nebo páníček mohou psa podržet a nenápadně mu hlavičku natočit tak, abyste mohli vyfotit jeho dokonalý profil.
Nejlépe se vám to pravděpodobně podaří pamlskem nebo hračkou – tak to fungovalo třeba na Kulajdu. Pes je „zhypnotizovaný“ a vy fotíte. Během focení jednoho charitativního kalendáře jsem se ovšem setkal i se psem, kterého nezajímaly ani hračky, ani pamlsky. Nakonec mi naštěstí jeho majitelka řekla, že její pes reaguje pouze na jiné psy. Jak? Zkrátka se na ně upřeně dívá – bingo! Posadil jsem kousek před jejího psa toho svého a moje kolegyně stihla rychle cvaknout vytoužený moment silného zaujetí.
Další trik, který se mi osvědčil, je vypreparovat pískačku z pískací hračky a dát si ji do pusy. Písknete a pes se v tu chvíli většinou otočí na vás ve snaze zjistit, odkud ten zvuk vychází. Na vás už pak zbyde „jen“ to cvaknutí :)
Pokud chcete fotku běhajícího psa, není nic jednoduššího, než házet mu hračku nebo jeho oblíbené psí pochoutky. Tím ho přimějete, aby běžel požadovaným směrem. Pokud však nemáte žádného pomocníka, pes nerad aportuje a vůbec se nerad vrací k vám, mohli byste si tím zadělat na problémy. Takže – jak už je řečeno výše – předem zvažte, co si můžete dovolit. Přeci nechcete, aby se váš model ztratil nebo popral. Ale o focení psů v pohybu si podrobněji povíme příště.
Tahle vám ale neřekne, když se jí něco nelíbí. Musíte se řídit citem – kdo svého psa zná, všimne si velmi rychle, jestli je veselý, vystrašený nebo znuděný. Měli byste brát ohled na jeho nálady, odrazí se i ve výsledných snímcích. Nestresujte ho. Snažte se ho rozveselit milým hlasem nebo nějakou drobností. To ale neznamená, že výchova jde stranou! Když se váš model příliš rozdovádí, nebojte se ho ukáznit.
Neodpustím si znovu zdůraznit, že nejdůležitější je nechtít po psovi věci, které neumí nebo by ho mohly jakkoli ohrozit. Takže když náhodou narazíte na zapálené obruče, automaticky to neznamená, že svému psovi pořídíte úžasnou fotku!
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
