Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že pes nebo kočka se mohou stát certifikovanými terapeuty a pomáhat s léčbou psychických i fyzických problémů lidí. Věděli jste ale, že pomáhat léčit může i morče?
Pozitivní vliv zvířat na lidskou psychiku a potažmo i zdraví je už celkem známý. Proč by se tedy do léčebných procedur nemohli zapojit i terapeuti z řad hlodavců?
Průkopníkem caviaterapie byl Peter Gurney, který s morčaty denně navštěvoval dětské onkologické oddělení v londýnské nemocnici sv. Tomáše. V jeho stopách se u nás rozhodla jít Pavla Zemanová a v roce 2008 začala se svým morčetem docházet do domova sv. Karla Boromejského pro věkem pokročilé a nemocné lidi, kde spolu sklidili velký úspěch.
Hlavně pro seniory může být morčecí terapeut prospěšný. Kromě radosti z kontaktu se zvířetem jim také prostřednictvím hlazení pomáhá morčátko procvičit jemnou motoriku.
Samotná přítomnost zvířátka navíc pomáhá navázat komunikaci. Morče tak může usnadnit i navázání kontaktu s autistickými, mentálně postiženými nebo týranými dětmi.
Morčata dále pomáhají jako rozptýlení a motivace při rehabilitacích nebo při logopedii. Mazlení s morčetem může také pomoci rozptýlit osamělost, zahnat špatnou náladu a odvést pozornost od bolesti.
Kromě dobrovolníků mohou caviaterapii provázet i samotní fyzioterapeuti či psychologové v rámci své praxe. Organizovaně u nás zatím tato forma terapie neprobíhá, ale sdružení Anitera, které se zabývá zvířecí terapií obecně, plánuje začít se školením caviaterapeutů a zavést i zkoušky pro morčata, po jejichž absolvování dostane chlupáč vlastní certifikát.
Terapeutem se tedy samozřejmě nemůže stát jakékoli morče. Musí jít o klidného zdravého jedince, který se rád mazlí, neutíká nebo nekouše. Musí být zvyklý na cestování a na cizí lidi.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.