Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Nedávno jsem narazila na článek zabývající se pejskařkou etikou. Jak jsem nad ním tak přemýšlela, došlo mi, že spousta lidí (ať už pejskařů, či nepejskařů) základní pravila, která by podle mě měla být samozřejmostí, nedodržuje. Kvůli tomu si často lezeme na nervy a zbytečně zhoršujeme vzájemné vztahy. I ty pak můžou vést k vzájemné nevraživosti a v extrémních případech k jedovatým nástrahám a podobně. Přitom nejde o žádnou vědu:
Pro mnohé z nás samozřejmost, pro jiné bohužel zbytečnost. A přitom jde o jednu z hlavních věcí, proč jsou městští psi trnem v oku spoustě lidí. Mohla bych se na toto téma dlouze rozepsat, ale řeknu to prostě: když má člověk základy slušného vychování, neháže odpadky na zem, uklízí po sobě i po svém psovi. Nehledě na to, jestli to dělají i ostatní.
Pokud váš pes neposlechne vždy a hned na každé přivolání, neměli byste ho na ulici nebo v parku pouštět na volno. Mimo jiné tím zabráníte možné nehodě, kdy pes může vběhnout pod auto nebo prostě utéct. Eliminujete tím ale i možnost, že bude váš pes obtěžovat kolemjdoucí psy nebo lidi. A když psa na volno máte, vždy by měl být ve vašem dohledu.
Toto pravidlo by se mělo naučit každé dítě v útlém věku. Krmením nejenže můžete zkazit výchovu psa, můžete mu ale v případě alergií a nesnášenlivosti způsobit i zdravotní problémy. I hlazení může narušit výchovu. Navíc ale nevíte, jestli nejde o bázlivého psa, kterému tak můžete způsobit psychickou újmu, nebo o agresivního psa. Kdyby vás kousl, nemohli byste to nikomu vyčítat.
Nikdy nevíte, jestli nejde o bázlivého nebo agresivního psa, psa ve výcviku, jestli pes není po úraze nebo nejde o hárající fenu a podobně. To samé platí, pokud majitel se svým psem cvičí poslušnost nebo nějaký druh sportu.
V návaznosti na předešlý bod - pokud vidíte, že si psovod přivolává psa k sobě, nebo že si ho přitahuje k noze, udělejte to samé. Ať už jde o agresivního psa nebo o výchovu nevšímat si cizích psů, situaci cizímu člověku i psovi značně zkomplikujete, pokud svého psa pustíte do jejich blízkosti.
Vždy dodržujte pravidla přepravce, nehledě na dopravní prostředek. Respektujte, že ne každý může sdílet vaši lásku ke psům a přítomnost psa na volno nebo bez náhubku spolucestujícím může být nepříjemná. Psa byste také neměli pouštět na sedačky.
Pokud váš pes nevydrží v klidu v restauraci, neměli byste ho tam vodit a obtěžovat tak ostatní návštěvníky zařízení. Nikoho jistě nepotěší, pokud se mu při jídle prohání pes pod stolem, případně celou dobu kňučí či štěká.
Dodržujete tato pravidla? Napadá vás nějaké další, kterým by se měl každý majitel psa řídit?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
