Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Program R.E.A.D. - The Reading Education Assistance Dogs byl založen roku 1999 v Salt Lake City a jeho cílem je zlepšit gramotnost dětí pomocí terapeutických týmů s asistenčními psy. A to vcelku jednoduchou metodou - předčítáním psovi.
Ale ne jen tak nějakému psovi. Všichni psi programu jsou registrovaná terapeutická zvířata. Dobrovolníci spolu se svými psími terapeuty docházejí do škol, knihoven nebo dalších zařízení, kde se setkávají s velmi pozitivními reakcemi jak samotných dětí, tak i rodičů a učitelů.
Psí společník dokáže děti motivovat ke čtení, dát jim důvod číst, i když jim to třeba zrovna dvakrát nejde, a probudí u nich snahu zlepšovat se. U zúčastněných studentů je vidět velký pokrok ve čtení, ale i v budování jejich sebevědomí a sebedůvěry. Naučit se číst je totiž mnohdy víc o překonání strachu než o duševních omezeních. Proto je program zaměřen jak na obyčejné žáky, tak na děti se speciálními potřebami.
R.E.A.D. je prvním takovým programem, který terapeutické psy využívá ke zlepšování čtecích, komunikačních a sociálních dovedností dětí a zároveň je učí lásce ke knihám a čtení samotnému. Po jeho vzoru pak vznikly další neziskové organizace spadající pod tento program. Týmy R.E.A.D. dnes fungují krom celých Spojených států i v Kanadě, Anglii, Itálii, Finsku, Francii, Švédsku, Jižní Africe, Austrálii, Slovinsku, Španělsku, Nizozemsku, Německu nebo Norsku a v dalších zemích.
Možná by nebylo špatné založit takový program i u nás, co říkáte?
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Zabezpečení oken a balkonů je jedna z prvních věcí, kterou doma musíte zařídit s příchodem kočky do rodiny. Víte, jaké máte možnosti?
Japonsko není jediné, které má ostrov plný králíků. Věděli jste, že takový najdete i u nás?
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
