Kromě toho, že nám psi každý den dělají společnost a přinášejí spoustu radosti, mají také velký potenciál ve zdravotnictví a terapeutické péči. Canisterapie je dnes považována za účinnou metodu, která pomáhá zlepšovat naše fyzické i psychické zdraví. Tato forma terapie má opravdu všestranné využití – je uplatňována v nemocnicích, domovech pro seniory, na školách a také při rehabilitaci pacientů s různými zdravotními i psychickými problémy.
Kdy psi pomáhají?
Účinky canisterapie jsou podloženy výzkumy, které prokazují pozitivní vliv interakce se psy na psychickou pohodu, snížení stresu a zlepšení motoriky. Terapeutický pes dokáže působit jako emocionální podpora, motivátor k pohybu, nebo dokonce jako prostředek ke snížení bolesti. Canisterapie je hojně využívána i při krizové intervenci, tedy ve chvílích, kdy se lidé ocitnou v náročných životních situacích nebo se vyrovnávají s určitým traumatizujícím zážitkem. Canisterapie tak může být využívána k odbourání stresu, přirozenou aktivizaci pacientů nebo zpestření dne.
Důležitým faktorem je síla psího doteku. Ukazuje se, že fyzický kontakt se psem zvyšuje produkci oxytocinu, hormonu spojeného s pocitem důvěry a pohody. Další benefity pro fyzické a duševní zdraví plynou z nutnosti každodenní péče o psa, která vyžaduje pohyb na čerstvém vzduchu a dodržování pravidelného režimu.
Canisterapie v praxi
Hlavním cílem terapie je zmírnit příznaky různých onemocnění nebo pomoci lidem se s nimi lépe vyrovnat. Podle konkrétních potřeb pacientů se využívá více druhů terapie a terapeutičtí psi mohou žít s lidmi buďto trvale, ale také je jen navštěvovat například v nemocnicích, pečovatelských domovech nebo ve školách.
Canisterapie probíhá v různých formách podle potřeb klienta. Mezi nejčastější metody patří:
Interakce se psem během terapie přináší řadu benefitů, mezi nejvýznamnější patří:
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
