Otrava psa je velkým strašákem všech pejskařů, a to oprávněně. Někdy stačí jen malá chvilka nepozornosti a pes sní něco, co mu může zadělat na vážné zdravotní problémy. Pokud se váš pejsek otráví, je rychlá reakce opravdu důležitá. Čím rychleji se psovi dostane pomoci, tím se zvýší šance, že bude zase v pořádku. Je proto důležité vědět, jak otravu poznat a jak v takovém případě poskytnout první pomoc.
Otrava psa je bohužel poměrně častá a potkat může opravdu každého. Nejčastějšími příčinami vážných otrav jsou věci poměrně běžně používané v domácnosti nebo na zahradě, jako jsou například různé jedy na krysy nebo na slimáky, lidské léky, zahradní postřiky, čisticí prostředky, nebo dokonce kapalina do ostřikovačů. Přestože je pro vás nepochopitelné, že by zrovna tyto věci mohly vašeho psa zajímat, mohou je lákat svou vůní nebo nasládlou chutí. Za otravou psa mohou stát také toxiny obsažené ve zkaženém plesnivém jídle, ve zkažené vodě. Na vině může být také lidské jídlo, které psi nesmějí (například čokoláda nebo avokádo).
Jak se u psů projevuje otrava?
U každého psa se mohou projevy otravy lišit podle toho, čím se otrávil. Všechny typy otrav ale mají společné nenadálé a poměrně rychlé zhoršení zdravotního stavu.
V některých případech se otrava projeví podle očekávání – v podobě zažívacích problémů, jako jsou zvracení a průjem. Jindy ale může mít otrávený pes krev v moči nebo ve stolici. Velmi časté je zrychlené dýchání nebo funění a zvýšené slinění. U otrávených psů můžete také pozorovat změny chování, apatii a ztrátu koordinace. Alarmující by měl být také zakalený pohled a změna barvy dásní. Pes může omdlévat nebo upadat do křečí.
Jak můžeme psovi pomoci?
Jestliže u svého mazlíčka pozorujete některý z příznaků, nebo jste ho přistihli při konzumaci nebezpečné látky, nejprve ze všeho kontaktujte veterináře, kterému popíšete příznaky otravy. Víte-li, co je příčinou otravy psa, informujte o tom lékaře co nejpodrobněji. Sám vám poradí, jakou první pomoc je dobré psovi poskytnout.
Pokud přistihnete pejska při činu, zamezte mu v další konzumaci. Skvělou první pomocí může být urychlené vyprázdnění žaludku. Omezíte tak množství toxinů, které se pejskovi dostanou do těla. Vyvolat zvracení můžete například pomocí zředěného 2% roztoku peroxidu vodíku. Bezpečné je psovi podat také živočišné uhlí nebo detoxikační gel pro psy, který na sebe váže toxiny, ale na rozdíl od černého uhlí nebarví.
V případě otravy chemikáliemi ale zvracení nevyvolávejte! V takovém případě je dobré zjistit, čím se pes otrávil, a v ideálním případě si vzít lahvičku s sebou, aby měl veterinář co nejvíce informací, složení přípravku může být pro následnou léčbu zásadní.
Pro rekonvalescenci po otravě je důležitá kvalitní strava
V případech, kdy je otrava podchycena včas, není většinou důvod pro obavy z dalších trvalých následků. Jestliže si otravy ale zavčasu nevšimnete, může si pes odnést trvalé následky například v podobě poškození ledvin a jater. Je proto opravdu klíčové vždy jednat co nejrychleji.
Častým následkem otrav je také citlivé zažívání a pes bude pravděpodobně potřebovat upravit stravu. Vlivem jedovatých látek se totiž často naruší zdravá mikroflóra střev a celková imunita psa. Ze začátku vám pravděpodobně veterinář doporučí speciální dietu, která podpoří obnovu střevní mikroflóry. I následně je potom vhodné psa krmit kvalitním krmivem, které nebude zatěžovat jeho zažívání. To můžete podpořit také podáváním probiotik pro psy, které mají pozitivní vliv na trávení a imunitu vašeho psa.
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
