Říká se, že květina ještě nikoho nezarmoutila. To částečně platí i o kočkách. Na to, jaké rostliny jsou pro kočku nezbytností, proč se šantě přezdívá „kočičí droga“ a jakých rostlin bychom se měli naopak vyvarovat, jsme se zeptali zkušené chovatelky mainských mývalích koček Moniky Netolické.
Někde se můžeme dočíst, že šanta kočičí a kočičí tráva je to samé, je to pravda?
Rozhodně šanta a kočičí tráva není to samé. Kočičí trávou se ve většině případů nazývají rostliny, které hodně připomínají klasickou trávu a slouží kočce na dobré trávení. Šanta je rostlina, která nám může svými listy vzdáleně připomínat malou kopřivu, je velmi aromatická a kočky její vůně doslova přitahuje.
Jaké jsou hlavní přínosy šanty a kočičí trávy pro kočky a jejich chovatele?
Kočičí tráva pomáhá při čištění celého trávicího traktu a má velmi pozitivní účinky. Proto by neměla chybět v jídelníčku koček. Milovníci pokojových rostlin určitě vědí, že její pěstování není těžké a můžeme ji sami doma vypěstovat svojí kočičce v květináči. Semena lze zakoupit ve většině zverimexů a většinou se jedná o semena ječmene či žita.
Může se stát, že po požití kočičí trávy kočka zvrací, to je normální a nemělo by nás to nijak zneklidnit, protože právě takhle si kočka čistí své trávicí ústrojí.
Na druhou stranu šanta působí spíše na kočičí psychiku. Její vůně může kočky zklidnit, může u nich navodit dokonce i stav blaženosti. Některé kočky může její omamná vůně motivovat ke hře nebo v nich vzbudit zvědavost. Samozřejmě platí, že každá kočka je jiná, a proto i jinak na šantu reaguje. U někoho může být reakce na tuto rostlinu ohromná, a u jiných koček zase nemusí být prakticky žádná, takových případů je ale výrazně méně. I tuto rostlinu můžeme sami doma poměrně dobře pěstovat.
Proč kočky trávu potřebují? A je třeba ji bytovým kočkám nahradit?
Pro kočky je kočičí tráva nezbytným doplňkem jejich stravy, jednak jim chutná a zároveň jim pomáhá udržovat v pořádku jejich zažívací trakt. Neměli bychom ji proto upírat ani domácím kočkám. Tráva pro kočky se dá pořídit ve dvou variantách – jako semínka např. ječmene pro domácí pěstování na parapetu v květináči nebo ji můžeme zakoupit jako zelenou rostlinu, nejčastěji šáchor (papyrus), a ten pak pěstujeme jako klasickou pokojovou rostlinu.
Jaké byliny jsou pro kočku přínosem a co jim naopak může ublížit?
Kočky, jak již bylo řečeno výše, milují šantu kočičí, velkou radost jim udělá i kořen kozlíku lékařského a velmi dobře reagují i na levanduli, heřmánek, mátu nebo měsíček lékařský.
I zde platí, co kočka, to jiné gusto. Z mých zkušeností ale naprosto vede šanta a kozlík.
Naopak některé doma pěstované okrasné květiny a rostliny mohou být pro kočky velmi nebezpečné. Jedná se o v domácnostech velmi oblíbené rostliny, jako je difenbachie, monstera nebo například kala. Mnozí chovatelé ale neví, že tyto rostliny obsahují jedovaté alkaloidy, které jsou pro kočku až smrtelně nebezpečné. Způsobují otravu, která se projeví obvykle do čtyř hodin po pozření. Dalším příkladem je na Vánoce tolik oblíbená vánoční hvězda. Ale pozor, ani ta do domácnosti, kde žije kočka, nepatří! Jedovaté jsou všechny části rostlin, hlavně listy a stonek.
Jak šanta kočičí působí na ostatní zvířecí (nebo i lidské) členy domácnosti? Nemůže jim uškodit?
Šanta je pro ostatní zvířata i pro lidi naprosto bezpečná, ani ji necítíme, na jiná zvířata nijak nepůsobí, velkou atraktivitu má pouze pro kočičky.
Pokud tedy stále váháte, jakou rostlinu vaši koččce pořídit, šanta kočičí i kočičí tráva jsou sázkou na jistotu!
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
