Jak vychovat kotě
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá. Pokud ale v komunikaci s kočkami ještě trochu tápete, třeba vám to pomůže.
Jednou z hlavních vlastností, kterou se kočky odlišují od psů, je jejich vybíravost. A pokud se jim něco nelíbí, neostýchají se na to upozornit, nebo vás rovnou zcela ignorovat. To platí na vše od krmení, přes pelíšky, až po to, koho mají rády nebo jakým způsobem chtějí být mazleny. Každá kočka je samozřejmě individuální osobnost, která má své vlastní preference, obliby a způsoby, jakými chce pohladit. To, co tedy funguje na jednu kočku, nemusí fungovat na druhou. Nicméně pokud jde o kočky obecně a o to, jak rády přijímají lásku, existuje několik téměř univerzálních pravidel, jak zajistit, aby si kočička vaši společnost užívala.
Nehlaďte kočky proti srsti
Některé kočky to budou tolerovat, výjimky se najdou vždy. Obecně by se ale měl kočičí kožíšek hladit pouze po směru růstu srsti. To platí nejvíce u koček s krátkou rovnou srstí. U nich může být hlazení proti srsti opravdu nepříjemné. Tolerantnější k tomu budou kočky s dlouhou měkkou srstí, která neroste pevně v jednom směru.
Nebuďte hrr
Když kočka přijde k nám a dožaduje se pozornosti, nebo když chceme nějakou kočku pozdravit, přijde nám normální chlupáče pohladit. Možná jste si ale všimli, že když to uděláte, kočka obrací hlavu, aby vám mohla před tím, než se bude těšit z vašich doteků, očuchat ruku. Přímým hlazením vlastně obcházíme jednu z prvních zdvořilostí ve vzájemné interakci mezi člověkem a kočkou.
Když se kočky potkají poprvé, nebo když se jedna třeba vrátí zvenku domů či z návštěvy veterináře, můžete si všimnout, že než se pozdraví, postaví se tváří v tvář proti sobě a očuchají se. Je to jejich projev zdvořilosti a umožní jim to o sobě navzájem zjistit mimo jiné, kde byly.
Na rozdíl od psů kočky své chování člověku tolik nepřizpůsobily. Pokud je tedy chcete pozdravit, měly byste to udělat po kočičím způsobu. Než začnete kočičku hladit, nechte ji, aby si vaši ruku očuchala a s mazlením začněte, až když se o vás kočka sama otře.
Nepokoušejte hlazení břicha
Jen málo věcí je pro kočičí milovníky tak lákavé jako měkké a teplé kočičí bříško. Mnoho koček ale hlazení těchto partií rádo nemá, nebo je k tomu tolerantní jen v případě naprosté uvolněnosti a jen po krátkou dobu. Při pokusech o mazlení kočičího bříška se můžete setkat i s velmi agresivním chováním.
Pro kočku je žaludek citlivým místem a pokud vám ho obnaží, je to spíš znamení důvěry než výzva k jeho hlazení. Některé kočičky tedy jeho pohlazení můžou brát jako zrazení důvěry.
Vyhněte se nadměrné stimulaci
I kočky, které mají rády hodně rozruchu a stále se dožadují pozornosti, mají někdy dost. Jednoduše se stanou přecitlivělými na podnět, kterého se jim dostává nadměrně. A to platí i při hlazení. Stane se to ve chvíli, kdy přestanou vypadat spokojeně a začnou působit naštvaně nebo uraženě, případně se po vás i oženou. Při mazlení tedy pozorujte výraz a chování kočky a zbytečně ji neškádlete.
Dejte si pozor na tlak
Každá kočka má ráda a snese jinou intenzitu tlaku, když je hýčkána. Některým vyhovují pouze lehké a jemné dotyky a hlazení, jiné se vám zas budou přímo opírat do ruky a tlačit vás. Nicméně přílišný stisk nebo hrubší tření není žádné kočce příjemné.
Má vaše kočička nějaké speciální místo, kde si hlazení vyloženě užívá? Nebo patří mezi ty výjimky, které mají rády “psí drbání” či hlazení na bříšku?
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...