Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve naučit povel přivolání pomocí videa ze seriálu Brit Training Tips nebo ho mějte na vodítku, ale pak vám, pravda, moc nepomůže :)
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve naučit povel přivolání pomocí videa ze seriálu Brit Training Tips nebo ho mějte na vodítku, ale pak vám, pravda, moc nepomůže :)
Spolehlivě vycvičeného psa můžete bez obav naučit hledat houby. Skvěle se tím zabaví a vy si ponesete domů více úlovků. Jak na to mi poradil zkušený chovatel – Ing. Martin Kváš.
„Těžké to není, chce to jen trpělivost. Princip nacvičování je stejný jako například při vyhledávání předmětů. Začněte tak, že už nalezenou houbu položíte na zem a v okamžiku, kdy si jí pes všimne, ho vydatně pochválíte a odměníte. Tím si spojí houbu s příjemným zážitkem. Postupně můžete houby schovávat, aby to měl těžší. Také ho jde naučit, aby si u každé houby lehnul a dal vám tak najevo, že něco našel. Je tu jen jediný problém, a sice že pes nerozliší jednotlivé druhy hub. Naši psi jsou schopní zalehnout i vláknici nebo závojenku. Jedině lanýže odliší s jistotou. Jsou to houby s naprosto typickou vůní, takže lze psa naučit, aby hledal pouze je.“
Specialistou na hledání lanýžů je italský vodní pes Lagotto Romagnolo – jediné psí plemeno šlechtěné přímo za tímto účelem. Také se běžně využívá pomoci vepřů. Ti ale na rozdíl od psů houby jedí, takže se na ně nemůžete tak spolehnout. Psi sice mohou v lese zobat borůvky nebo maliny, ale houby jíst nesmí (a ty syrové vlastně ani moc nechtějí). Raději jim doma k večeři dejte místo smaženice chutné granule.
A co vy, chodíte se psem bez obav do lesa? Pomáhá vám hledat?
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
