Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém mluvím, se nazývá obedience. Už jste o něm slyšeli?
Slovo obedience znamená v překladu poslušnost nebo také ovladatelnost. Přesně tomu se na trénincích obedience pejskové učí. Bez vodítka a zábavnou formou. U obedience je důležité pouto psa a jeho psovoda. Pokud jeden z nich není ve své kůži, je lepší cvičit jindy. Oba zúčastnění by si totiž trénink měli užít.
Původ obedience vede do Velké Británie, kde se v Londýně konal roku 1949 první závod. Hned následující rok už byla obedience závodní disciplínou na slavné Cruftově výstavě. V Česku jde o mladý sport, který se tu začal rozšiřovat až v roce 2007, kdy vznikl klub Obedience ČR. Od té doby zažil velký boom a jeho přínosy oceňují tisíce psích chovatelů. Možná mezi ně patříte i vy.
Jak už bylo řečeno, obedience má psa i psovoda bavit. Výcvik není o přísném drilu jako spíše o budování vzájemného vztahu a přirozené psí poslušnosti, která ze zvířete vychází dobrovolně. Důležitá je pozitivní motivace pejska, aby trénoval s chutí a výcvik přinášel kýžené výsledky. Dejte svému čtyřnohému parťákovi dostatek času, aby pochopil, co přesně se po něm chce.
Obedience má několik kategorií, z nichž v každé pes trénuje 10 různých cviků. V jednotlivých kategoriích se pak stupňují obtížnosti těchto cviků. Jde např. o chůzi u nohy bez vodítka, poslušnost při přivolání, aport přes překážku atd.
Podobně jako třeba agility není ani obedience přístupná jen některým plemenům, závodit může pracovní plemeno i společenské. Na národní soutěže mohou i kříženci. Výcvik je zkrátka vhodný pro mnoho plemen a psy různých povah i stáří.
Co se týče tréninkového terénu, ani na něj nejsou kladeny žádné zvlášť specifické nároky. Obedience lze cvičit na louce, v parku nebo na jiném otevřeném prostranství. Základním předpokladem je chuť psa i psovoda pustit se do práce.
Máte s tréninkem obedience zkušenost? Co si o tomhle sportu myslíte?
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
